pátek 26. srpna 2011

FunJet - zálet

Na prodloužený víkend jsme odjeli do Hory a já s sebou vzal FunJeta s nadějí, že ho zalétám. A tak jsem dnes dopoledne šel na věc. Sice bylo od rána vedro (slibovali nejteplejší den léta což se nakonec ukázalo pravdivé), ale dopoledne to ještě šlo vydržet. Nejprve jsem musel najít místo, kde půjde zálet provést - tedy dostatečně velkou louku nebo pole. Louka, kam obvykle chodím nebyla pro toto letadlo vhodná. Je úzká a navíc sem znovu zemědělci navezli velký stoh slámy (ten jsem minulý rok "otestoval" se Siriem). Po chvíli ježdění autem po okolí jsem objevil pole, kde je letos zasetý jetel a dokonce části zůstaly pouze zatravněné. Skoro ideální prostor. Bral jsem s sebou rovněž Rushe, že si jako nejdříve nový letový prostor trochu osahám s již zažitým letadlem. Ale rostoucí teplo mě přimělo jít do vzduchu rovnou s FunJetem.
Před letem jsem ještě trimem přitáhl křidélka o doporučené cca 2 mm nahoru.
Četl jsem na internetu hodně o problémech se startem- rotací a stáčením modelu způsobeným reakcí vrtule a malým rozpětím křídel. Proto jsem s ohledem na poměrně velkou vrtuli 7x5 dal jen asi 50% plynu a poměrně prudce vyhodil tak pod úhlem 30° vzhůru. V první vteřině to vypadalo, že model poletí spořádaně a bez rotace ale o chvíli později se začal dost rychle stáčet a klonit doleva. Přestože jsem to čekal, měl jsem co dělat. Po srovnání jsem přidal plyn a model dost prudce začal stoupat a za moment jsem narazil na další problém - totiž sledovat orientaci modelu, kam a jak vlastně letí. Po chvíli jsem přišel na báječnou vlastnost FunJetu - i když je to především rychlostní model může letět značně pomalu a není při tom nestabilní. A tak jsem začal poletovat s pákou plynu tak na 20% výchylky a začal si zkoušet jak se model chová a číst ze siluety jak a kam letí. Pro orientaci se ukázala velmi dobrá bílá barva horních konců křídel. Vždy, když zasvítila při obratech, jsem získal jistotu, že přesně vím jak je model orientovaný.
Přes první pocity, že se ta mrška řídí špatně a že to pro mně bude utrpení jsem velmi rychle získal pocity přesně obrácené. Naopak, po snížení přehnaně vysokých výchylek křidélek nahoru,  je pilotáž velmi příjemná. Model letí přesně tam kam ho pošlu, při nižších průletech, kterých jsem se brzo odvážil, jsem měl stále pocit přesného a bezpečného ovládání. Prakticky se žádným modelem a v takové rychlosti (samozřejmě nesrovnávat s borci, kteří létají hodně přes 200 km/hod - proti nim jsem se jen tak plížil) jsem se tak brzo neodvážil tak blízko k zemi. Prostě jsem si dost brzo začal let užívat. Pak začal lehce slábnout tah motoru a byl čas na přistání. S vypnutým motorem jsem krásně doplachtil tak 25 m od sebe a pěkně sedl do jetele. Pak jsem na vysílačce zjistil čas chodu motoru 20 minut - no není se co divit vhledem k malému plynu, který jsem používal skoro celou dobu letu.
Při druhém startu jsem dal trochu méně plynu, abych snížil stáčení modelu. Výsledkem bylo, že model klesl skoro k zemi a vybíral jsem to jen tak tak. Pak už jsem létal především nízké průlety kolem sebe, klesal jsem místa tak na 1,5 m od země. Létal jsem vesměs tak na 30% plynu, občas jsem trochu přidal a vyzkoušel svislé stoupání či nějaký ten obrat. Po 15 m došla baterka a opět bezproblémové přistání.
Poslední let už bylo dost vedro a těšil už jsem se do stínu. Bezvětří, které do té doby bylo, vystřídal nárazově pofukující slabý vítr. Při pomalém letu to s FunJetem trochu cvičilo, ale po zvýšení rychlosti se zase uklidnil. Nízké průlety byly i při občasném fouknutí bezproblémové. FunJet při nich vypadá báječně. Tento let byl nejkratší, přece jenom jsem byl už trochu odvážnější při práci s plynem a proto trval 13 minut. Na plný plyn jsem ani nezkoušel létat, přidáním plynu tak nad 50% totiž už rychlost moc neroste. Pouze model razantněji stoupá. Pro větší rychlost bude nutný jiný motor.
FunJet je poměrně náročný na pilotáž, musí se opravdu bedlivě sledovat a občas jsem na chvilku ztratil jistotu, kam nebo v jaké poloze letí (rychlost s jakou jsem se vždy opotil moc s panujícím vedrem nesouvisela). Letí však přesně tak, jak ho člověk řídí a neobjevil jsem zatím žádné záludnosti. Je dobře ovladatelný i při malých rychlostech, reaguje však samozřejmě  hůře, protože křidélka nejsou obtékána dostatečně rychle vzduchem a nepomáhá ani vrtule, protože je v tlačném uspořádání na konci modelu. Pokud s tím ale člověk počítá není problém ani pomalý let a jemné přistání.
Vracel jsem se opravdu spokojený, nedivím se popularitě, kterou FunJet má. Už se těším na další lety.

středa 24. srpna 2011

FunJet - nový přírůstek do mého hangáru

Tak jsem neodolal a pořídil si také FunJeta. Chtěl jsem něco rychlého (po ztrátě Stingera), co se budu kvůli rychlosti bát pustit naplno. A také něco, s čím budu moci létat a hlavně přistávat na špatných plochách. A proto jsem zavrhl všechny krásné modely ala Stinger a podobně a zvolil elaporový model. Váhal jsem mezi FunJetem a jeho verzí Ultra, ale dospěl jsem k názoru, že běžný FunJet mi bude stačit. A když jsem měl shodou okolností cestu do končin Prahy, kde sídlí Telink prodávající stavebnici za nejlepší cenu, kterou jsem na internetu v té době našel, bylo rozhodnuto. Abych nemusel čekat na serva z číny, koupil jsem s ním dvě serva TowerPro MG90 (14 g, 2,8 kg tah) s kovovými převody. Ta mne zatím docela příjemně překvapila. Nemají vůbec žádnou vůli a jeví se docela kvalitní. Samozřejmě, čas je prověří.
Ke stavebnici ani stavbě není co nového psát, bylo to mnohokrát popsáno a vlastně to ani není moc satvění, jen slepení pár dílů. Já jsem si to zkomplikoval jednak barvením - červená je tónovací barva do Primalexu, šedo stříbrná a žlutá jsou akrylové Agama barvy. Mimo barvení jsem se rozhodl vyztužit nejvíce namáhaná místa proti povrchovým poškozením přelaminováním. Tkaninou 40 g/m2 jsem olaminoval spodek trupu a náběžné hrany křídel. Olaminování trupu se mi velice osvědčilo u Easy glidera, kterému jsem olaminoval "břicho" trupu a od té doby je trup pořád nepoškozený - stačí jenom otřít nečistoty po přistání. 
Jako pohonnou jednotku jsem zvolil motorek Turnigy 2836/3200 (červený). Do doby než mi přijde jsem osadil motorek Turnigy 35/30A 1700 s vrtulí APC 7x5 (teoretická maximálka sice jenom 112 km/hod - mně to ale bude pro začátek stačit, přežije-li model bude co vylepšovat).  Baterie standardní z mé výbavy, tedy 3S 2200 mAh.
Vlastní stavba proběhla i na mé poměry dost rychle. Model jsem koupil 11.8., práce jsem však zahájil až 15. a to jen sporadicky - trochu barvení a laminování - nebyl skoro čas. Dokompletování a vyvážení proběhlo 24.

úterý 2. srpna 2011

Druhý zálet GEMa

Po opravách jsem se konečně GEM dočkal. Počasí se vylepšilo, byl krásný večer cca 24°C, skoro klid, občas mírný větřík.
Vypravil jsem se na kopec nad Svratkou a vzhledem k předchozímu novému vyvažování v důsledku oprav, jsem se chystal k novému záletu. Vše dopadlo v pořádku, model létá minimálně stejně, jako předtím - možná trochu lépe plachtí, malinko jsem totiž posunul těžiště dozadu.
Absolvoval jsem 3 lety, každý tak po 20 - 25 minutách. Poučen z předchozích problému, přistávám dříve, než dosáhnu 4 minut chodu motoru - je to tak akorát. Podle stylu létání dobíjím 1600 - 1900 mAh.
Mírný svah kopce je ideální na nízké průlety, vždy jsem nalétl k terénu v kopci nad sebou a po spádu letěl kolem sebe a pak ještě dále. Úplná paráda, kolem příroda a krásně létající model. Tak si představuji relax.

pátek 29. července 2011

Další oprava GEMa

 Na dovolenou do Svratky jsem s sebou vzal opraveného GEMa a Rushe, který se zde již osvědčil. Když se letošní pršivé a větrné počasí trochu umoudřilo, chtěl jsem jít vyzkoušet GEMa. Zjistil jsem však ke své hrůze, že opravovat budu znovu. Při vybalování z auta mi někdo iniciativně (nikdo se nepřiznal) odnesl letadlo dovnitř a přitom do něčeho vrazil motýlem. Utrhl se ocelový drát sloužící jako páka k přenosu pohybu od táhla ovládání. Drát (průměr 2 mm) je v podstatě pouze k pohyblivé části přilepen a následně je vše potaženo fólií. Bez kompletního odstranění fólie se nedá zkontrolovat, jak dobře je spoj proveden. Protože nebyla páka utržena úplně, vpravil jsem párátkem do prostoru mezi křidélkem, fólii a pákou co nejvíce lepidla a pokusil se nějak během tvrdnutí přitlačovat drát k balzovému jádru křidélka. Po vytvrdnutí se zdálo, že vše drží obstojně. Ještě jsem přižehlil odtrženou fólii starou žehličkou na prádlo a bylo hotovo. S trochou štěstí to snad bude držet.

čtvrtek 28. července 2011

Klidné večerní polétíní s Rushem ve Svratce

Rush se opět osvědčil  a v krásném podvečerním klidu jsem s ním absolvoval 4 lety.

středa 20. července 2011

GEM opraven

Dokončil jsem opravy GEMa. Po všech úvahách, jak a kde co zesílit, jsem v podstatě nechal původní řešení připevnění křídel.
  • z trupu jsem vyndal elektromotor, regulátor a utrženou přepážku pro připevnění baterie
  • celý vnitřek trupu v rozsahu kabiny jsem přelaminoval zevnitř skelnou tkaninou 40 g/m2 ve dvou vrstvách, okraje kolem kabiny jsem zesílil přilaminováním pásků tkaniny šíře cca 1,5 cm. Pocitově se pevnost trupu v přední části proti původnímu docela zvýšila. Prasklinu v trupu jsem zvnějšku přelepil průhlednou lepenkou, jenom aby se dál neulamoval finální hladký povrch trupu. Skoro to není vidět.
  • epoxidem jsem zalepil přepážku pro baterii a znovu osadil elektroniku. Po zkompletování jsem musel model znovu vyvážit, protože laminování pár gramů přidalo a bylo tak nutné posunout baterii a pár milimetrů dál do trupu
  • částečně utržené kořenové žebro jsem přilepil epoxidem. Následně jsem pak zpevnil odtokovou hranu křídla vlepením 2mm silné uhlíkové tyčky do křídla. Tyčka je umístěna pod úhlem cca 45° ke kořenovému žebru a je v něm ukončena -  provedení viz. schematický zákres do foto. Tuto úpravu jsem provedl i u nepoškozeného křídla.
  • Vytlačené otvory pro šrouby v křídlech jsem doplnil balzou a uhlíkovou tyčkou. Zohýbané hliníkové šrouby jsem nahradil ocelovými imbusovými (jiné šrouby M3 dlouhé 30 mm jsem nesehnal)

Výztuha odtokové hrany

čtvrtek 7. července 2011

GEM - první havárie


Tak a mám za sebou první havárii GEMa. Došlo k ní při létání v Krásné Hoře. Při druhém letu jsem si zkoušel poletování na rychlost. Ve vodorovném letu, tak vždy na 70% plynu. Když jsem měl nalétáno na baterii cca 4 minuty, tak jsem se rozhodl přistát a s přesvědčením, že je v baterce energie ještě tak na 30 s letu. Po celou dobu létání bylo prakticky bezvětří a tak jsem předpokládal, že přistání bude stejně hladké jako to první. Nalétl jsem trochu vysoko, ale při vytažení klapek začal model pěkně zpomalovat a klesat a tak už jsem očekával jen klidné sednutí. V tom začal foukat proti směru letu lehce zprava. Model se zvedl rázem tak o 2 metry a bylo zřejmé, že za těchto podmínek už nestačím bezpečně naklesat před koncem louky a vletěl bych do křoví nebo menších stromků na jejím okraji. Rozhodl jsem se tedy nastoupat a přistání zopakovat. Zatáhl jsem klapky a spustil motor. Model se hned zvedl pod úhlem tak 45° a začal stoupat. V tom ale bez jakéhokoliv varování vypnul regulátor. Model okamžitě ztratil rychlost, převážil se na příď a začal pro ztrátu rychlosti padat z výšky cca 8 metrů. K tomu se stočil doleva ke keřům podél kraje louky. Přes plně přitaženou výškovku se mi pouze podařilo kousek nad zemí svislý pád trochu vyrovnat a model spadl do vysoké trávy a začínajících keříků. Když jsem přiběhl  namísto, nejprve jsem s úlevou zjistil, že model pořád drží pohromadě a není na několik kusů. Pak začalo sčítání škod:
  • trup získal asi 3 cm dlouhou prasklinku na spodku cca v místech, kde začínají křídla
  • lem otvoru kabiny je na několika místech lehce odštípnutý (kosmetická záležitost)
  • uvnitř trupu utržený regulátor (jinak nepoškozen) a utržené překližkové lože pro baterii 
  • zcela zohýbané hliníkové šrouby připevnění křídel, v křídlech poškozené otvory pro šrouby (prakticky došlo k jejich zvětšení na jednou tak velké), částečně odlepeno kořenové žebro jednoho křídla v jeho zadní části 
  • všechna serva, motor a elektronika bez poškození
Takže nakonec vcelku snadno opravitelná poškození. Mohlo to dopadnout mnohem hůře. Přestože působí GEM trochu křehce, je lehký a na křídlech se deformací otvorů pro šrouby vytvořily deformační zóny, takže nedošlo k prasklinám ale jen protlačení otvorů.
Poškození určitě půjdou opravit. Poučením je, že vzhledem k vrtuli 12x9 je odběr při rychlém létání i bez plného plynu dost velký a 4 minuty chodu motoru je tak maximum, co lze z bateri dostat.