První let s telemetrií

První let jsem absolvoval při návštěvě Krásné Hory. Zkušebním letadlem byl, jak jinak, osvědčený Easy Glider. V modelu byl osazen 8-mi kanálový přijímač a USH hub. Z čidel pak měření napětí na přijímači resp. BEC (vlastně hodnota skoro k ničemu, jen aby bylo více čísílek :). Dále jsem osadil měření napětí pohonného akumulátoru, čidlo jsem postavil sám dle návodu na Realistických RC Modelech rcmodely.cevaro.sk (díky) a posledním bylo vario FrSky z Hobbycity.

Když jsem poprvé začal sledovat věci kolem telemetrie, říkal jsem si, že to musí být nebezpečné sledovat displej a mezitím pusti model z očí. A měl jsem pravdu. 

Samozřejmě mi to nedalo a stále jsem sledovat, co mi to ukazuje. Jistě že jsem vždy vylétl s modelem dostatečně vysoko. A při jednom takovém sledování úžasných hodnot varia se podívám zpět na oblohu nad sebe, kde měl model být. A nic. Nebyl tam. To se mi už samozřejmě párkrát stalo a vždy stačilo chvíli hledět na oblohu a model se po pár vteřinách (mně samozřejmě připadajících mnohem delších) objevil. A tentokrát nic. V duchu jsem se uklidňoval, že tam prostě někde určitě je, že je dost vysoko a tudíž mám dost času ho hledat. Ale tentokrát jsem neviděl nic. To už jsem byl pěkně zpocený a začínal si pohrávat s myšlenkou, že snad o letadlo přijdu. Největší jsem měl ale strach, aby model neletěl nad vesnici a tam někam nespadl a nevím co způsobil. Zkoušel jsem trochu hýbat kniply, jestli se lépe model nenatočí a nezahlédnu ho, ale zase ne moc, abych ho neposlal k zemi. Pak mne napadla spásná myšlenka - pustím motor, třeba ho zaslechnu. A po pár vteřinách naslouchání jsem opravdu model lokalizoval - byl namířený ode mne směrem k vesnici a protože byl za ním světlý mrak, nebyl skoro vidět. Byl už tak daleko, že křídla byla vidět jen jako linky a myslím, že jsem ho objevil v poslední chvíli, kdy jsem ho byl schopen úspěšně přivést zpět. Takže velké ponaučení - bacha na zírání na displej.

Jinak je samozřejmě telemetrie příjemná, jít na přistání podle skutečného napětí v bateriích je dobré, nehrozí podvybití ani nedostatek energie pro závěrečné přistávací manévry. A výška letu je taky fajn, škoda, že vario je dost nepřesné.  Budu muset laborovat s umístěním čidla, možná je citlivé na el. záření z ostatních prvků v letadle.

Co mne ale trápí nejvíc je, že se mi pořád ozýval alarm síly signálu. Jak hodnoty Tx tak Rx  padaly pod 50% a to i když jsem letěl dost blízko (možná i 100 m) a dával si pozor, abych přímo anténou nemířil na model. Při větší vzdálenosti někdy signál klesl ještě trochu více a někdy naopak ne. Při druhém letu jsem snížil obě hodnoty alarmů na 40 a byl klid. Ale budu se tím muset dále zabývat a sledovat. Nerad bych havaroval na ztrátu signálu.

Test T9x

Přestože mi ještě nepřišla nová baterie šel jsem vyzkoušet T9x. Zvolil jsem samokřídlo - pokud by se něco stalo, tak s ním létám nízko a případné škody by měly být malé. Pult také nemám hotový a tak jsem šel v konfiguraci palcového rádia. 

Z telemetrie jsem nic nezapojoval (vario ještě nedorazilo a a odporový dělič pro měření napětí pohonné baterie se mi nechtělo do samokřídla instalovat).

Let proběhl v pohodě, jenom baterie už není co bývala, takže jsem po 15 minutách šel zase domů.

Po zimě s EG

Tak jsem si letos poprvé vyrazil zalétat. Nádherný víkend a teploty kolem 18°C - tomu se nedalo odolat. Vzal jsem si EG a vylétal dvě baterky. Bohužel naměřené velké vnitřní odpory baterií dopředu dávaly tušit slabé výkony a realita tomu odpovídala. Slabší výkon baterií byl znát i u EG, do GEMa a Siria je nemá ani smysl dávat. Rovnou jsem večer objednal nové baterie z Hobbycity.

Navečer s Corsairem

V krásný podvečer po návratu z práce jsem si s kluky zaběhl zalétat s Corsairem. Včera mi zorali pole, tak dnes se bude muset trefovat při přistání na cestu.

Letěl jsem jen dva asi 15 minutové lety, pak už nás začali moc kousat komáři. 

Při obou přistáních jsem v pohodě sedl na cestu. Je ale pravda, že bylo prakticky bezvětří a tak to nebylo moc náročné. 

Létání mezi traktory

Chvíli před obědem jsem vzal FunJeta, že se chvíli na státní svátek odreaguji na poli. Vyšel jsem před dům, hned jsem zaznamenal zvuk motoru traktoru a pohled na pole mne dokonale otrávil. Několik traktorů systematicky likvidovalo "mou" leteckou plochu. Tak jsem se zase vrátil domů.

Po obědě jsem vzal Corsaira a EasyGlidera (+ kluky a Jitku), že využiji poslední nezorané kousky pole k přistání. 

Absolvoval jsem dva lety s Corsairem. Po každém letu jsem měřil teplotu baterie, abych si v provozu vyzkoušel zakoupený bezdotykový teploměr. Naměřil jsem u obou baterií teplotu kolem 45°C. 

Pak jsem se musel stáhnout z pole. Na okraj pole, kde jsme se usadili, zamířil traktor a jen tak tak jsem mu stačil všechny letadla uklidit z cesty.

Pak jsem ještě na půl hodiny poletoval s EG. Létal jsem i s kamerou a doma si pak ověřil, že z celého pole nezůstal nezorán ani kousek. Tak už mi zbývá na přistávání jen cesta. 

Infračervený teploměr

Jak se ty moje baterie nafukují a jsou vždy po létání pěkně teplé, tak mne napadlo pořídit si bezdotykový teploměr, abych přiřadil svým odhadům "jsou zase pěkně teplé" konkrétní teplotu.

Protože mi nešlo o nějaké přesné měření, našel jsem na ebay malé levné teploměry, z nichž jeden se mi podařilo získat za 5,6$ tedy asi 100 Kč a to včetně poštovného.

Zaslaný teploměr mne velmi příjemně překvapil. Mimo to, že oproti popisu v inzerátu, obsahoval i baterie (2xAAA), je vyroben z docela kvalitně vypadající plastové hmoty, díly jsou dobře slícovány a nikde nic nevrže ani se neprohýbá. Display je velmi kontrastní s poměrně širokým úhlem podhledu a může být zeleně podsvětlen. I tlačítka mají příjemný a jistý chod. Rozměry přístroje jsou 8x5x2,4 cm, měřicí rozsah -50 až 300°C s udávanou přesností 2% nebo 2°C. Během měření automaticky zaznamenává maximální teplotu a tu trvale zobrazuje malými číslicemi na display. Přesnost měření jsem nijak neověřoval, doma jsem jen zkoušel měřit teplotu těla a různých předmětů, které měly mít pokojovou teplotu. Naměřené hodnoty se zdály být v pořádku resp. korespondující s uváděnou přesností přístroje. 

Sobota s FunJetem a Rushem

V sobotu dopoledne jsem si zašel zalétat s FunJetem a pro zpestření jsem si vzal po delší době Adrenaline Rush. Šel se mnou Pavlík, ostatní zůstali doma. Dal jsem nejdříve čtyři lety s FunJetem. Bylo krásně, přes 20°C a skoro bezvětří. Zkoušel jsem používat méně plynu, tzn. létat trochu pomaleji a při rychlých průletech nedávat plný plyn. Letadlo nelétalo o mnoho pomaleji, zdá se mi, že rozdíl mezi 50% a 100% plynu je dost malý. Celkově projev neztratil mnoho na dynamice, ale motorová čas se prodloužil ze slabých 4 minut na 5,5 až 7,5 minut. A hlavně, baterie sice byly zase nafouklé a teplé, ale zdaleka ne tolik. Dokonce, když jsem měřil doma vnitřní odpor, naměřil jsem o dost nižší hodnoty, než minule. Že by se odpor měnil? Skoro se mi to nezdá, musím provést opakovaná měření.

Když jsem po odlétání s FunJetem přešel na A. Rushe, zdál se mi v první chvíli let jakýsi nestabilní až rozklepaný. Po chviličce jsem se zase přizpůsobil a o to víc jsem si uvědomil, jak FunJet při rychlém létání dobře drží trajektorii a skoro nereaguje na vliv větru.

Navečer se mi poštěstilo, po rodinném výletu do Průhonic, si zajít ještě jednou zalétat. Tentokrát jen s FunJetem a jen tři lety, víc baterií jsem nestačil dobít. Opět jsem zkoušel trochu baterie šetřit - zdá se, že to bude cesta jak letošek dožít se starými bateriemi a příští rok pořídím nové. 

Podvečer byl krásný, klidný, svítilo sluníčko a bylo tak přes 25°C. Moc už takových dní letos nebude. Báječně jsem si to užil.