Po dlouhé době nádherný víkendový den a dokonce skoro bez větru. Vědom si nutnosti odpolední návštěvy dětského dne jsem hned po ránu vyrazil trochu si zalétat. Mimo dětí jsem s sebou vzal Shafta, má vyměněná kolečka. Původně použitá o průměru 80 mm byla docela těžká a při letu to bylo znát. Nově jsem použil loukoťová o průměru 60mm. Také jsem osadil jinou vrtuli, APC 10x5.
Hned po startu bylo zřejmé zlepšení letu vlivem vrtule - dostatek tahu a snadný přechod do trvalého stoupání. Rovněž výměna koleček prospěla obratnosti, zvýšila se citlivost na křidélka.
Po asi deseti minutách se to stalo. Během velkého přemetu až při jeho dokončování (model už letěl skoro vodorovně) najednou z modelu něco odletělo (byl to kryt bateriového prostoru zespodu trupu) a současně se stalo letadlo prakticky neovladatelné. Ještě jsem stačil pozorovat jak se třepotají neovladatelná křidélka a pak už jsem se snažil zmírnit následky dopadu, který se rychle blížil. Trochu se mi povedlo zmírnit klesání, ale model reagoval jen velmi omezeně. Navíc mi letadlo zmizelo za keři a terénní vlnou. Dopad jsem neslyšel, ale když jsem letadlo zahlédl naposledy klesalo spíše padalo dost rychle. Vyrazil jsem do míst dopadu s očekáváním sbíraní třísek. Jaké bylo moje překvapení, když jsem objevil kousek od cesty ve vysoké trávě prakticky nepoškozený model. Bližší prohlídka ukázala lehce zmáčknutou náběžnou hranu v místech, kde se křídlo více natlačilo na trup a pak nalomený list vrtule. Jinak nic. A samozřejmě vytržené páky z křidélek - to bylo příčinou celé příhody.
Největší ztrátou tak je ztracený kryt bateriového prostoru (ani nevím proč vlastně odpadl - asi vibracemi modelu), přes veškerou snahu jsem ho nenašel.
Pak jsem vylétal tři baterky s Rushem a byl čas jí domů.
