Vyrazil jsou na louku u Průhonického parku. Celá rodinka jela se mnou, že se pak projdou v parku. Při sestavování modelu se tak všechny děti motaly kolem, zejména Pavlík, že jsem musel křídla připevňovat nadvakrát, protože jsem si nebyl jist, zda jsem dobře zasunul MPX konektory serv křídel.
Pak přišel okamžik pravdy. Zuzana filmovala a já šel letadlo vrhnout do vzduchu. Nejprve jsem přidal plyn na cca 70%, ale zdálo se mi to moc. Tak jsem ho stáhl asi na polovinu a hodil letadlo do vzduchu. Bylo to ale trochu málo, model místo stoupání začal klesat. Naštěstí jsem stál v místech, odkud se louka začíná mírně svažovat dolů a tak jsem v pohodě stačil chytit páku a přidat asi na třičtvrtě plynu. Mezitím již model trochu zrychlil a po přidání plynu vystartoval skoro svisle vzhůru a v pár vteřinách byl tak ve 100 m. I žena, kterou moje éra neberou, konstatovala, že to tam vyletělo nějak rychle. Takže jsem oproti plánu hned na začátku vyzkoušel možnosti pohonu - trochu jsem s takovouto možností počítal a po loňských zkušenostech se Siriem jsem před montáží motorku raději důkladně zkontroloval utažení pojistného červíku na hřídeli.
Jakmile jsem byl s modelem dostatečně vysoko, ještě ve stoupání jsem vypnul pohon a srovnal do vodorovného letu. Model do něj přešel naprosto v pohodě, žádné zhoupnutí či jiné nepravosti se nekonaly. Pak jsem se věnoval základnímu dotrimování - bylo potřeba asi o dva zoubky přitáhnout výškovku a stejně tak srovnat křidélky rovný let - model velmi mírně zatáčel doleva.
Pak jsem se začal seznamovat s letovými vlastnostmi. Jsou z mého pohledu velmi příjemné, model létá jak a kam chci, neshledal jsem žádné záludnosti. Velmi přesně reaguje na pokyny, i při nižších průletech jsem měl pocit plné kontroly a přesných reakcí. Je i dostatečně obratný a to jsem při řízení používal jenom křidélka bez mixů se směrovkou a bez využití klapek. Když jsem zapnul na chvíli mix klapek s křidélky, byl výkrut tak rychlý, že jsem zkoušení tohoto mixu raději odložil, až budu mít model více zažitý.
Při klesání docela rychle nabírá rychlost a krásně "zpívá". Co mne překvapilo, bylo přistání. Čekal jsem, že trochu vysunu klapky a model hned zpomalí a sedne (lehký model, velké klapky). Tak jsem nalétl na první přistání a vysunul trochu klapky a .. nic. Model bez známek zpomalení proletěl kolem mne ve výšce asi dva metry. Tak druhý pokus, přiblížení , výraznější vysunutí klapek a zase jsem byl dlouhý. Při třetím pokusu jsem tedy klapky postupně vysunul skoro na maximum a to už stačilo a model způsobně dosedl do trávy. První let trval půl hodiny a z toho motor běžel 4:50 (z velké části ne na plný plyn). Překontroloval jsem upevnění křídel, teploty motoru a regulátoru (motor studený, regulátor skoro také - velmi velmi mírně vlažný).
Druhý let byl již se startem bez problémů a během letu jsem hlavně zkoušel pohonnou jednotku. Takže průlety a stoupání na plný plyn. Při jednom klesání, kdy byl model slušně rozjetý jsem zkusil prudké vybrání - úplně jsem viděl, jak se křídla prohnula do mírného oblouku ale jinak vše v pohodě, řiditelnost v pořádku. Při čase chodu motoru 2:35 minuty jsem pocítil pokles výkonu a tak jsem raději šel na přistání. Motor byl vlažný, regulátor mírně teplý. Celkový čas letu byl trochu přes čtvrt hodiny.
Poslední let jsem si chtěl užít a tak jsem jen tak poletoval, zkoušel jsem hledat termiku ale neúspěšně. Ke konci létání se vrátila rodinka z parku. Zuzanka chtěla fotit přistání, mně se povedlo ukázkově jí ale bohužel dobře nezaostřil fotoaparát - jinak by to byla supr fotka - model kousek nad zemí a pěkně velký skoro přes celý snímek. Tak snad příště.
Domů jsem se vracel velmi spokojený - GEM létá velmi pěkně, je dobře řiditelný a doufám, že mi dlouho vydrží.
