Dovolená ve Svratce

Tentokrát jsem si oproti minulému roku polepšil a vzal si s sebou dva modely - Corsaira a Rushe. Létal jsem dohromady asi pětkrát. Největším problémem byly vysoké teploty a komáři. Látalo se většinou po půl osmé večer a i tak se vybavení pěkně ohřálo. Zejména u Corsaira se mi velmi zahřívaly baterky a všechny se začaly nafukovat. Asi to bude jejich poslední sezóna.
Jinak jsou podmínky k létání ve Svratce ideální. O takových krásných loukách si mohu nechat v Praze jenom zdát.
Erik předvedl filmování z letadla na minikamerku a to mne tak nadchlo, že jsem si ji také objednal.

Havárie Shafta

Po dlouhé době nádherný víkendový den a dokonce skoro bez větru. Vědom si nutnosti odpolední návštěvy dětského dne jsem hned po ránu vyrazil trochu si zalétat. Mimo dětí jsem s sebou vzal Shafta, má vyměněná kolečka. Původně použitá o průměru 80 mm byla docela těžká a při letu to bylo znát. Nově jsem použil loukoťová o průměru 60mm. Také jsem osadil jinou vrtuli, APC 10x5.

Hned po startu bylo zřejmé zlepšení letu vlivem vrtule - dostatek tahu a snadný přechod do trvalého stoupání. Rovněž výměna koleček prospěla obratnosti, zvýšila se citlivost na křidélka.

Po asi deseti minutách se to stalo. Během velkého přemetu až při jeho dokončování (model už letěl skoro vodorovně) najednou z modelu něco odletělo (byl to kryt bateriového prostoru zespodu trupu)  a současně se stalo letadlo prakticky neovladatelné. Ještě jsem stačil pozorovat jak se třepotají neovladatelná křidélka a pak už jsem se snažil zmírnit následky dopadu, který se rychle blížil. Trochu se mi povedlo zmírnit klesání, ale model reagoval jen velmi omezeně. Navíc mi letadlo zmizelo za keři a terénní vlnou. Dopad jsem neslyšel, ale když jsem letadlo zahlédl naposledy klesalo spíše padalo dost rychle. Vyrazil jsem do míst dopadu s očekáváním sbíraní třísek. Jaké bylo moje překvapení, když jsem objevil kousek od cesty ve vysoké trávě prakticky nepoškozený model. Bližší prohlídka ukázala lehce zmáčknutou náběžnou hranu v místech, kde se křídlo více natlačilo na trup a pak nalomený list vrtule. Jinak nic. A samozřejmě vytržené páky z křidélek - to bylo příčinou celé příhody.

Největší ztrátou tak je ztracený kryt bateriového prostoru (ani nevím proč vlastně odpadl - asi vibracemi modelu), přes veškerou snahu jsem ho nenašel.

Pak jsem vylétal tři baterky s Rushem a byl čas jí domů.

Skeeter a EG

V sobotu odpoledne jsem po návštěvě nepříliš vydařeného dětského dne (na Pankráci, kde byla neuvěřitelná spousta lidí) zajel na chvíli na pole. Od překvapivého jarního posekání se veškerý porost výrazně rozrostl. Mezi trávou už vyčnívají bodláky a všelijaká další rostlinstva. Za chvíli to bude zase stát za nic.

Šel jsem vyzkoušet Skeetra po osazení novou vrtulí GWS HD 9x5. Hned po prvních pár metrech bylo zřejmé výrazné zlepšení proti APC 8x4. Větší tah, maximální rychlost i rychlejší reakce na změnu plynu. Rovněž zmizel mírný dojem, že se letadlo ve vzduchu jaksi vleče. Prostě spokojenost. Zkoušel jsem více letové vlastnosti. Letadlo je velmi mrštné, přemet dokáže prakticky na fleku. Celkově ho ale velmi limitují moje pilotní schopnosti. Jednak se bojím (dalo mi dost práce) a jednak mi to moc nejde. Zkoušel jsem v uctivé výšce visení, ale nic moc. Na malou chvíli se mi podařilo ho do visu dostat, ale vetšinou to bylo takové zmítání na jednom místě. Vylétal jsem dvě baterky, letový čas kolem 12-14 minut chodu motoru, dobíjel jsem lehce přes 1100 mAh.

Pak jsem ještě vylétal jednu baterii s EG. Jsem čím dál raději, že jsem ho znovu zprovoznil a samozřejmě vybavil lepším pohonem. Létání s ním je pro mne absolutní relax, o letadlo se nebojím, létá dobře a mám už ho v ruce. 

Relax s EG

Dnešní počasí je opravdu nádherné a tak jsem po práci sbalil EG a Corsaira a vyrazil na pole. Hned po příjezdu jsem zjistil u EG utržený závěs směrovky (evidentně důsledek dopravy v kufru). Lepidlo jsem neměl a tak rychlý odjezd domů, vteřinovku a aktivátor do ruky a honem zpátky. 

Na místě během pár vteřin opraveno a konečně mohl EG  do vzduchu. Baterie je nová Turnigy 2200 mAh 30C z Hobbycity. Hned po startu je znát rozdíl. EG stoupá prakticky svisle vzhůru, dynamika letu je tak o 1/3 lepší. Měl jsem v úmyslu rychle otestovat baterku a pak prohnat hlavně Corsaira. Ale krásné počasí s občasným větříkem a po obloze klidně a zvolna se sunoucí model mne přiměl se vše si jenom užívat a v klidu relaxovat. Nakonec jsem přistál po více než hodinovém letu a pak už jsem jel domů. 

S vybíjením baterie jsem to skoro přehnal, nejvíce vybitý článek měl 3,17 V a dobíjel jsem 2300 mAh. Baterie až do poslední chvíle podávala výborný výkon a to mne zmátlo. 

EG a Corsair

Odpoledne jsme vyrazili s Martinem na pole. Zuzka zůstala doma s tetou Evou a Ondrou.

Nejdřív jsme s Martinem zkoušeli nové házedlo Fox od Multiplexu. Sice pěkně vypadá, díky EPP bude skoro nezničitelné ale letové výkony nic moc. Nejlepší je ho jenom házet, na gumiciku se moc neosvědčilo. Rovněž nový gumicuk mne zklamal, guma 2x2 mm je na malá házedla asi silná. 

Já jsem nejprve vylítal jednu baterii v EG, takový asi 45 minutový let. Fialová baterka Ray se pěkně nafukuje, po letu je dost teplá a výkony nejsou nic moc. Asi se s ní co nevidět rozloučím.

Pak jsem si dal ještě jeden let s Corsairem - letos poprvé. Po odhození se mi dost naklonil nalevo a měl jsem co dělat náklon vyrovnat. Po nastoupání do bezpečné výšky bylo potřeba dost trimovat. Holt EPP. Pak už bylo zase vše OK. S letovým projevem jsem pořád hodně spokojený. Lítá pěkně rychle a přitom si nechá líbit i pomalý let a nemá snahu provádět nějaké nepřístojnosti. Na další let už bohužel nedošlo, Martin chtěl domů a tak jsme jeli.

 

EG po práci

Dnes mi po návratu z práce vyšel čas na chvíli létání s EG. Pěkné počasí, na duben veli příjemné teplo. Krásná pozdně odpolední idylka.

První polétání s EG

První test EG po jeho obnově. Zamířil jsem na nebližší vhodné místo - pole hned za domem. Na poli právě začínalo rašit obilí.

Vítr byl tak kolem 3 m/s nárazově jistě víc.

EG jsem bez problémů složil a po ověření funkčnosti lehce hodil. Model podle očekávání bez jakýchkoliv problémů začal poměrně svižně stoupat. 

Výkony pohonu jsou trochu nižší, než jsem čekal. Ale je to dáno především použitými listy. Aeronauty jsem nesehnal a tak jsem použil dostupné Graupner 10x6 - mají větší odběr za cenu menšího tahu :) 

Jinak spokojenost, létá to jako EPP větroň, pronikavost proti větru samozřejmě výrazně horší, než jsem byl zvyklý u Filipa. 

Přistání rovněž v pohodě, olaminované části trupu se osvědčily - po sednutí na hlínu s kamínky ani škrábnutí.