Z přední části trupu jsem odřízl odnímatelnou část pro přístup k baterii a ostatní elektronice. Změnil jsem způsob připevnění krytu, nebudu jej připevňovat plastovým šroubem, jak předpokládá stavebnice. V přední části ho drží přilepená balsová destička zasunutím do vnitřní dutiny trupu. Vzadu kryt drží na magnet (magnet je vlepen do trupu, na krytu je jen plechový pásek). Proti případnému posunu do boku slouží malé přilepené balsové destičky. Kryt se snadno a rychle nasazuje, zatím se zdá že drží dostatečně. Ani silné mávnutí celým trupem jej neuvolnilo. Budu jen muset přidělat nějaké výstupky, za které jej budu uvolňovat. Braním pouze za kryt bych rychle poškodil finální nátěr, minimálně by byly vidět otisky prstů. Hrany krytu i trupu jsem pro zpevnění natřel polyuretanovým lakem.Kabina resp. kokpit je podle stavebnice velmi zjednodušený. Chtěl jsem mít skutečný kokpit s pilotem. Obřízl jsem tedy část rovné plochy trupu tvořící spodek kabiny a vlepil ho hlouběji do strupu (to kvůli zachování pevnosti trupu a spojení obou částí trupu, které tudy prochází). Po slepení obou částí trupu jsem do kokpitu usadil sedačku a pilota, který přežil loňské vzpanutí a následnou totálku Thunderbirda. Pilot se novému bojovému nasazení ani nebránil:). Doplnil jsem překryt přístrojové desky a vše natřel tmavě zelenou barvou (akrylová Agama).
