Poslední tři večery jsem se po chvilkách věnoval povrchové úpravě. Výsledky mého snažení jsou v galerii.Dlouhou dobu jsem hledal nějaké pěkné barevné schema. Corsair je obvykle zobrazován a spojován s nejčastějším barevném schematu, ve kterém se vyskytoval, a to bylo zbarvení amerických námořního letectvy. Letadla měla tmavě modré horní plochy a trup, boky světlá modrá a spodek byl někdy modrý nebo i světlý (používala se i bílá). Existují různé varianty tohoto základního uspořádání mírně se lišící a doplněné v některých případech o barevně výrazněji pojatý kryt motoru (šachovnice, zelené barva atd..). Všechna tato schemata jsou si dost podobná a pro mne okoukaná. Hledal jsem něco jiného. Už jsem to skoro vzdával až jsem objevil barevné schema letadel, která v 50-tých letech sloužila v letectvu středoamerického El Salvadoru. Celé letadlo je světle šedé, doplněné světle modrými pruhy na motorovém krytu a směrovce a světle modrými konci oblouků křídel. Bíle jsou pohyblivé části křídel (křidélka, výškovka), pruhy na motorovém krytu s směrovce a pásy na vrchní části křídel poblíž trupu. Černě je pruh proti oslnění před kabinou a imatrikulace.
Pro barvení jsem použil akrylové barvy Agama, autentické odstíny amerického letectva z období II světové války a krátce po ní. Použil jsem světlou racčí šedou, nebesky modrou, bílou. Černá je základní odstín.
Trup a křídla shora mají rozložení barev podle skutečného vzoru. Zespodu jsem z důvodů snazší rozlišitelnosti polohy modelu ve vzduchu provedl změny oproti originálu. Hlavní křídlo jsem ponechal šedé pouze ve střední části, od zalomení až ke koncům jsem použil modrou barvu. Spodní část trupu mezi křídly jsem rovněž ponechal šedou a nikoliv černou. Podle dostupných informací se barevné schema v Salvadoru stejně v průběhu času měnilo, takže možná jsem se tak velké odlišnosti nedopustil.
Zbývá přilepit kabinu, osadit výfuky, provést trochu zašpinění od kouře a kulometů. A ještě naznačit plátování trupu, podvozkové šachty atd.
