sobota 28. února 2009

BF109 - znovu ve vzduchu a na 2.4 GHz

Dnes jsem letos poprvé vyrazil s letadlem ven. Zdá se, že mne dlouhotrvající kašel po léčbě antibiotiky konečně opustil, a tak jsem šel vyzkoušet přechod na technologii 2.4 GHz.
Venku bylo asi 8°C, vítr do cca 2m/s - tedy podmínky skoro ideální.
Co říci - vše fungovalo jak má, za oba lety v délce dohromady asi 16 minut jsem nezaznamenal ani jediný náznak škubání nebo činnosti funkce failsave. Jsem tedy s přestavbou své MX-16s spokojen.
Letěl jsem vlastně třikrát, ale poslední let byl s baterií, která se mi již loni trochu nafoukla. v listopadu s ní ještě šlo létat a chovala se skoro normálně, jen menší snížení kapacity a rychlejší úbytek napětí ke konci letu. Dnes jsem odstartoval a hned bylo jasné, že nedrží napětí. Tak jsem odletěl asi dvě kolečka a šel rychle na přistání. Nechtěl sem si jinak úspěšný den kazil nějakou nepříjemností.
Co mne ale dost otrávilo, je stav místa, kde nejvíce létám. Cesta je rozblácená a totálně rozšlapaná od koní. Místní jezdecký klub, nebo co to je, se činí. Pole je zorané hlubokou orbou, strouha mezi polem a cestou plná vody. Takže jsem se strefoval při přistání na asi 3 metry široký zbytek trávy podél cesty - z jedné strany bahniště na cestě a z druhé strouha plná vody. Nic moc.

pátek 27. února 2009

F4U - povrchová úprava II

Dnes jsem dokončil barvení modelu. Olemoval jsem bílé pruhy na křídlech červenohnědou barvou. Osadil jsem výfuky a nabarvil jejich vnitřek. Naznačil jsem zašpinění od kouře z výfuků a od kulometů. Na výškovku jsem doplnil číslo letadla 201. Na závěr jsem přilepil epoxidem kabinu.

středa 25. února 2009

F4U - povrchová úprava

Poslední tři večery jsem se po chvilkách věnoval povrchové úpravě. Výsledky mého snažení jsou v galerii.
Dlouhou dobu jsem hledal nějaké pěkné barevné schema. Corsair je obvykle zobrazován a spojován s nejčastějším barevném schematu, ve kterém se vyskytoval, a to bylo zbarvení amerických námořního letectvy. Letadla měla tmavě modré horní plochy a trup, boky světlá modrá a spodek byl někdy modrý nebo i světlý (používala se i bílá). Existují různé varianty tohoto základního uspořádání mírně se lišící a doplněné v některých případech o barevně výrazněji pojatý kryt motoru (šachovnice, zelené barva atd..). Všechna tato schemata jsou si dost podobná a pro mne okoukaná. Hledal jsem něco jiného. Už jsem to skoro vzdával až jsem objevil barevné schema letadel, která v 50-tých letech sloužila v letectvu středoamerického El Salvadoru. Celé letadlo je světle šedé, doplněné světle modrými pruhy na motorovém krytu a směrovce a světle modrými konci oblouků křídel. Bíle jsou pohyblivé části křídel (křidélka, výškovka), pruhy na motorovém krytu s směrovce a pásy na vrchní části křídel poblíž trupu. Černě je pruh proti oslnění před kabinou a imatrikulace.
Pro barvení jsem použil akrylové barvy Agama, autentické odstíny amerického letectva z období II světové války a krátce po ní. Použil jsem světlou racčí šedou, nebesky modrou, bílou. Černá je základní odstín.
Trup a křídla shora mají rozložení barev podle skutečného vzoru. Zespodu jsem z důvodů snazší rozlišitelnosti polohy modelu ve vzduchu provedl změny oproti originálu. Hlavní křídlo jsem ponechal šedé pouze ve střední části, od zalomení až ke koncům jsem použil modrou barvu. Spodní část trupu mezi křídly jsem rovněž ponechal šedou a nikoliv černou. Podle dostupných informací se barevné schema v Salvadoru stejně v průběhu času měnilo, takže možná jsem se tak velké odlišnosti nedopustil.
Zbývá přilepit kabinu, osadit výfuky, provést trochu zašpinění od kouře a kulometů. A ještě naznačit plátování trupu, podvozkové šachty atd.

sobota 21. února 2009

F4U Corsair - pomalý nástup do finiše

Tak jsem zase trochu pohnul s Corsairem. Připravil jsem otvory pro 4 ks výfuků, které jsou naznačeny z kousků brček natřených načerno a šikmo zasazených do spodní části trupu.
Provedl jsem táhlo výškovky, uchyceno je jenom Z ohyby, nepoužil jsem variabilní koncovky ani nic jiného. Nejprve jsem provedl Z ohyb v trupu a zasadil páku serva a pak to samé u výškovky. Povedlo se tak, že bez trimování serva je v neutrální poloze páky výškovka vodorovně a hlavně je celé táhlo zcela bez vůlí. Vedle pák serv jsem osadil do křídel destičky z umělé hmoty přesahující na výšku páky serv. Měly by ochránit převody serv před poškozením při přistání do trávy.
Nakonec jsem osadil motor s připojeným regulátorem. Regulátor ještě budu muset do trupu připevnit (asi oboustrannou lepicí páskou). Namontoval jsem třílistou vrtuli GWS 8x4. Vrtule je z HC, je černá a měkčími listy, vzhledově k letadlu pěkně pasuje. S motorem KD A22-10Sm 1200 ot/V je na zemi při plném plynu odběr 12,5 A a vrtule točí 10 500 otáček.
Mimo upevnění baterií v trupu je letadlo prakticky hotové. Čeká mne ještě povrchová úprava a bude to.

úterý 17. února 2009

F4U Corsair - odvětrání trupu

K trupu jsem přilepil výškovku a směrovku. U výškovky jsem řešil, jak ji vlastně umístit, připravený zářez je větší a umožňuje tak zalepit výškovku v rozsahu něco přes 1cm. Nakonec jsem dal přednost zadní poloze, předpokládám kladný vliv na stabilitu letu. Vzniklý volný prostor v zářezu trupu jsem vyplnil odřezky EPP a následně vytmelil.
Směrovku jsem osazoval podle pohledů na skutečné letadlo. Zalepení "natupo" se mi zdálo nedostatečné a tak jsem do trupu a do směrovky vsadil uhlíkovou kulatinu 1 mm jako výztuhu. Po zaschnutí jsem přechody mezi výškovkou, směrovkou a trupem vytmelil.
Delší dobu jsem přemýšlel, zda ponechat koncepci chlazení komponent pohonu tak, jak je ve stavebnici. Přívod vzduchu je motorovou přepážkou otvory odpovídajícími otvorům na motoru. Odvod ale není nijak řešen. Z obavy o příliš velkou teplotu uvnitř trupu v letním období jsem se rozhodl zrealizovat i odvod vzduchu. Provrtal jsem zespodu trup pod kabinou (zhruba na úrovni odtokové hrany křídla). Tvar otvoru jsem upravil, aby navazoval na plastový kryt nalepený pod trup. Kryt je vyroben z plastového obalu od USB mini čtečky paměťových karet. Část obalu vypadající trochu jako aerodynamicky tvarovaný kryt jsem odstřihl, vlepil do něj epoxidem žebírko z balsy prolité vteřinovým lepidlem tvořící lem a za něj jsem kryt přilepil k trupu
Vnitřek krytu i otvor do trupu je černě natřený. Celková velikost otvoru je o něco větší, než nasávací otvory v motorové přepážce. Doufám, že otvor bude funkční a zajistí proudění vzduchu uvnitř trupu.

Přijímače Assan 2.4 GHz

Dnes překvapivě přišly poštou dva sedmikanálové přijímače Assan. Překvapivě proto, že byly objednány 9.2., tedy před pouhými 8 dny. Takhle rychle mi ještě nic nepřišlo. Že by to byl důsledek globální krize?
Přijímače jsem hned vyzkoušel, spárování s vysílečem proběhlo ukázkově, stejně tak ověření funkčnosti (tedy jenom doma, skutečný test za letu mne ještě čeká - už aby se konečně oteplilo).
Přijímače jsem převážil a jejich hmostnost je větší než deklarovaných 8g, váží přesně 11,8 g. Asi mají na webu uvedenu hmotnost předchozího typu zataveného do smršťovací fólie. Tyhle jsou už v pěkné plastové krabičce.

pondělí 16. února 2009

UT203 - klešťový ampérmetr

Konečně jsem se rozhoupal a zakoupil klešťový ampérmetr. Vybral jsem si UT203 z produkce Uni-T, zvládá vše potřebné, především stejnosměrný proud do 400A a byl nejlevnější. Z Dealextreme vyšel i s poštovným na 39$.
Provedení je kvalitní, přístroj je dodáván v pouzdře ve kterém je vlastní přístroj, měřicí hroty a rovněž přihrádka na návod. Vše působí solidně provedené. Takže zatím spokojenost.

středa 11. února 2009

F4U Corsair - slepení trupu a křídla

Dnes jsem osadil do křídla servo výškovky a celé křídlo zalepil do trupu. Po zaschnutí lepidla jsem vytmelil přechody mezi křídlem a trupem a spodní část trupu mezi křídly.
Dnes jsem si byl také na poště vyzvednout zásilku barev Agama. Ještě až mi dorazí baterky z HC (už by měly být od včerejška v ČR) a přijímač (dva 7 kanálové Assan jsou už na HK poště, zítra by měly vyrazit k nám).

pondělí 9. února 2009

Přechod na 2,4 GHz

V místech, kam chodím létat, mě minulý rok opakovaně trápilo rušení v pásmu 40 MHz. Jednoduché přijímače (HFS05) se s tím neumí vyrovnat a škubání bylo vždy poměrně značné a nebezpečné. Přijímač MZK Penta má sice funkci failsave, ale i opakovaný nástup této funkce mi docela létání kazil. Tak jsem se rozhodl něco s tím podniknout. Logickým krokem je přechod na 2,4 GHz.
Rozhodl jsem se pro systém Assan, jeho cena je poměrně příznivá a to i přes současný růst kurzu dolaru.
Objednal jsem do své MX16s universální konverzní modul a na vyzkoušenou nejmenší 4 kanálový přijímač. V pátek 6.2. vše konečně dorazilo (objednáno 21.1. - trvalo to déle, byl v tom ale čínský Nový rok).
Hned večer jsem se do zprovoznění Assanu pustil. Dopředu jsem si postup nastudoval, přesto jsem se asi stokrát přesvědčoval, že se chystám přestřihnout správné kablíky. Když jsem se k tomu s tlukoucím srdcem konečně odhodlal, bylo propojení modulu s vysílačem snadné. Pak jsem s ještě otevřeným vysílačem provedl první zkoušku. Zapnout - a vše se zdálo OK, modul rozsvítil červeně diodu, pak se rozsvítila zeleně a ozvala se signalizace (delší pípnutí). Poté jsem zkusil přejít do režimu připojování nového přijímače (binding). Poprvé jsem po zapnutí vysílače nezahýbal kniplem 2. kanálu dostatečně rychle. Je potřeba s ním zahýbat ještě když červeně svítí dioda, vysílací modul začne také pípat.. Podruhé se to povedlo, zapojil jsem přijímač. Ten také rozblikal červeně diodu a po asi 2 s se na přijímači i modulu trvale rozsvítily zeleně diody a vysílač přestal pípat. Testuji pohyb serv a vše to FUNGUJE.
Ještě jsem zkoušel funkce failsave a rychlost navázání spojení. Po vypnutí vysílače asi za 1 s skutečně nastaví přijímač vše tak, jak bylo při zapnutí - tedy obvykle serva do nulových poloh a plyn na nulu. Po zapnutí přijímače trvá obnovení spojení asi 5 s - je to čas od zapnutí spínače vysílače do doby než začne přijímač reagovat na povely. Příjemné je, že modul Assanu funguje hned bez nutnosti potvrzovat zapnutí vysílacího modulu ve vysílači (stačí tedy skutečně jenom vysílač zapnout). Po úspěšném vyzkoušení systému jsem ponechal vlastní zabudování modulu a antény na další den.
V sobotu jsem začal s fyzickým zabudováním modulu do vysílačky. Nejprve však bylo nutné vyřešit co se signalizační diodou, osazenou v modulu. Odstřihl jsem ji z tištěného spoje, připájel jsem k modulu třížilový servokabel a na jeho konec zpět připájel diodu. Do krytu vysílačky jsem nad firemní označení Graupner vyvrtal pomocí frézky malý otvor a postupně jej rozšířil na průměr diody. Do otvoru jsem zasadil diodu a zajistil trochou transparentního Chemoprénu. Pak jsem z plastové desky vyřízl podložku, která po zalepení do krytu vysílačky drží novou anténu. Původní FM modul jsem ponechal, zcela jej odpojil a využil pouze jako mechanický prvek pro upevnění modulu Assan ve vysílačce. Našrouboval jsem anténu, uvnitř propojil s modulem a tím bylo hotovo.
Zbývají jen praktické testy, ke kterým jsem se s ohledem na venkovní počasí a moje nachlazení nedostal. Snad brzy.
Pár fotografií z přestavby a výsledek je zde.

pátek 6. února 2009

F4U Corsair - odnímatelný kryt, kabina

Z přední části trupu jsem odřízl odnímatelnou část pro přístup k baterii a ostatní elektronice. Změnil jsem způsob připevnění krytu, nebudu jej připevňovat plastovým šroubem, jak předpokládá stavebnice. V přední části ho drží přilepená balsová destička zasunutím do vnitřní dutiny trupu. Vzadu kryt drží na magnet (magnet je vlepen do trupu, na krytu je jen plechový pásek). Proti případnému posunu do boku slouží malé přilepené balsové destičky. Kryt se snadno a rychle nasazuje, zatím se zdá že drží dostatečně. Ani silné mávnutí celým trupem jej neuvolnilo. Budu jen muset přidělat nějaké výstupky, za které jej budu uvolňovat. Braním pouze za kryt bych rychle poškodil finální nátěr, minimálně by byly vidět otisky prstů. Hrany krytu i trupu jsem pro zpevnění natřel polyuretanovým lakem.
Kabina resp. kokpit je podle stavebnice velmi zjednodušený. Chtěl jsem mít skutečný kokpit s pilotem. Obřízl jsem tedy část rovné plochy trupu tvořící spodek kabiny a vlepil ho hlouběji do strupu (to kvůli zachování pevnosti trupu a spojení obou částí trupu, které tudy prochází). Po slepení obou částí trupu jsem do kokpitu usadil sedačku a pilota, který přežil loňské vzpanutí a následnou totálku Thunderbirda. Pilot se novému bojovému nasazení ani nebránil:). Doplnil jsem překryt přístrojové desky a vše natřel tmavě zelenou barvou (akrylová Agama).

úterý 3. února 2009

F4U Corsair - pokračování stavby a motorové lamely

V průběhu minulého týdne jsem se pravidelně ve večerních hodinách věnoval stavbě Corsaira. Moc zábavná a různorodé to zrovna nebylo. V podstatě jsem jen tmelil a brousil. V jeden večer jsem vždy stihl zabrousit vytmelené z předchozího večera a dotmelit nové. Povrch se nesnažím udělat zcela hladký, to by bylo příliš mnoho hmotnosti navíc, spíše chci vytvořit co nejvíce jednolitý méně hrubý povrch než je samotné EPP.
Výškovku jsem rovněž vytmelil, zalepil dovnitř výztužný uhlíkový pásek a obě pohyblivé poloviny spojil drátem ohnutým do tvaru U a zalepeným epoxidem.
O víkendu jsem se pustil do trupu. Vytmelil jsem přední a zadní část. A pak přišla na řadu zatím největší úprava stavebnice. Pro Corsaira je charakteristický motorový kryt končící pohyblivými lamelami kolem celého obvodu trupu. Nechtěl jsem se spokojit jen s jejich namalováním a nalepení jakéhosi prstence z polystyrenu, jak jsem to viděl na jednom z fór, mne také neuspokojilo. Dlouho jsem přemýšlel z čeho ji co nejjednodušeji a nejvěrněji vyrobit a jak připevnit k EPP, z kterého se prakticky nedají tvarovat malé detaily. Zvolil jsem vytvoření lamel z tenké plastové fólie (průhledná fólie z nějakého obalu). Z fólie jsem odřízl proužky široké 2,5 cm a do nich z delší strany nadělal zářezy hloubky 1,5 cm znázorňující jednotlivé lamely. Jednotlivé lamely jsou tak pospojovány pruhem fólie širokým 1 cm, za který vše přilepím k trupu. Ze spodní části (k trupu) jsem lamely natřel šedivou barvou. Do trupu jsem vybrousil zářez na tloušťku fólie (cca 0,5 mm), aby fóliový pásek nevystupoval nad povrch trupu, a pod lamely hlubší zářez, imitující prostor pod lamelami jako u skutečného letadla. Vše je zřejmé z fotek ve fotogalerii stavby modelu.
Pásky s lamelami jsem přilepil epoxidem, navazující část předku trupu vytmelil. Zatím to vypadá docela dobře, s konečným posouzením musím čekat až na finální povrchovou úpravu barvami.