čtvrtek 29. září 2011

Navečer s Corsairem

V krásný podvečer po návratu z práce jsem si s kluky zaběhl zalétat s Corsairem. Včera mi zorali pole, tak dnes se bude muset trefovat při přistání na cestu.
Letěl jsem jen dva asi 15 minutové lety, pak už nás začali moc kousat komáři. 
Při obou přistáních jsem v pohodě sedl na cestu. Je ale pravda, že bylo prakticky bezvětří a tak to nebylo moc náročné. 

středa 28. září 2011

Létání mezi traktory

Chvíli před obědem jsem vzal FunJeta, že se chvíli na státní svátek odreaguji na poli. Vyšel jsem před dům, hned jsem zaznamenal zvuk motoru traktoru a pohled na pole mne dokonale otrávil. Několik traktorů systematicky likvidovalo "mou" leteckou plochu. Tak jsem se zase vrátil domů.
Po obědě jsem vzal Corsaira a EasyGlidera (+ kluky a Jitku), že využiji poslední nezorané kousky pole k přistání. 
Absolvoval jsem dva lety s Corsairem. Po každém letu jsem měřil teplotu baterie, abych si v provozu vyzkoušel zakoupený bezdotykový teploměr. Naměřil jsem u obou baterií teplotu kolem 45°C. 
Pak jsem se musel stáhnout z pole. Na okraj pole, kde jsme se usadili, zamířil traktor a jen tak tak jsem mu stačil všechny letadla uklidit z cesty.
Pak jsem ještě na půl hodiny poletoval s EG. Létal jsem i s kamerou a doma si pak ověřil, že z celého pole nezůstal nezorán ani kousek. Tak už mi zbývá na přistávání jen cesta. 

úterý 27. září 2011

Infračervený teploměr


Jak se ty moje baterie nafukují a jsou vždy po létání pěkně teplé, tak mne napadlo pořídit si bezdotykový teploměr, abych přiřadil svým odhadům "jsou zase pěkně teplé" konkrétní teplotu.
Protože mi nešlo o nějaké přesné měření, našel jsem na ebay malé levné teploměry, z nichž jeden se mi podařilo získat za 5,6$ tedy asi 100 Kč a to včetně poštovného.
Zaslaný teploměr mne velmi příjemně překvapil. Mimo to, že oproti popisu v inzerátu, obsahoval i baterie (2xAAA), je vyroben z docela kvalitně vypadající plastové hmoty, díly jsou dobře slícovány a nikde nic nevrže ani se neprohýbá. Display je velmi kontrastní s poměrně širokým úhlem podhledu a může být zeleně podsvětlen. I tlačítka mají příjemný a jistý chod. Rozměry přístroje jsou 8x5x2,4 cm, měřicí rozsah -50 až 300°C s udávanou přesností 2% nebo 2°C. Během měření automaticky zaznamenává maximální teplotu a tu trvale zobrazuje malými číslicemi na display. Přesnost měření jsem nijak neověřoval, doma jsem jen zkoušel měřit teplotu těla a různých předmětů, které měly mít pokojovou teplotu. Naměřené hodnoty se zdály být v pořádku resp. korespondující s uváděnou přesností přístroje. 

sobota 10. září 2011

Sobota s FunJetem a Rushem

V sobotu dopoledne jsem si zašel zalétat s FunJetem a pro zpestření jsem si vzal po delší době Adrenaline Rush. Šel se mnou Pavlík, ostatní zůstali doma. Dal jsem nejdříve čtyři lety s FunJetem. Bylo krásně, přes 20°C a skoro bezvětří. Zkoušel jsem používat méně plynu, tzn. létat trochu pomaleji a při rychlých průletech nedávat plný plyn. Letadlo nelétalo o mnoho pomaleji, zdá se mi, že rozdíl mezi 50% a 100% plynu je dost malý. Celkově projev neztratil mnoho na dynamice, ale motorová čas se prodloužil ze slabých 4 minut na 5,5 až 7,5 minut. A hlavně, baterie sice byly zase nafouklé a teplé, ale zdaleka ne tolik. Dokonce, když jsem měřil doma vnitřní odpor, naměřil jsem o dost nižší hodnoty, než minule. Že by se odpor měnil? Skoro se mi to nezdá, musím provést opakovaná měření.
Když jsem po odlétání s FunJetem přešel na A. Rushe, zdál se mi v první chvíli let jakýsi nestabilní až rozklepaný. Po chviličce jsem se zase přizpůsobil a o to víc jsem si uvědomil, jak FunJet při rychlém létání dobře drží trajektorii a skoro nereaguje na vliv větru.
Navečer se mi poštěstilo, po rodinném výletu do Průhonic, si zajít ještě jednou zalétat. Tentokrát jen s FunJetem a jen tři lety, víc baterií jsem nestačil dobít. Opět jsem zkoušel trochu baterie šetřit - zdá se, že to bude cesta jak letošek dožít se starými bateriemi a příští rok pořídím nové. 
Podvečer byl krásný, klidný, svítilo sluníčko a bylo tak přes 25°C. Moc už takových dní letos nebude. Báječně jsem si to užil.

středa 7. září 2011

Závěsná váha

Objednal jsem si na Ebay závěsnou váhu. Občas potřebuji zvážit něco (nejen model), co prostě nelze na normální váhy, které mám k dispozici umístit. A tak závěsná váha za 100 korun českých i s poštovným stála za vyzkoušení. Váží dle údajů až do 45 kg s přesností 10 g, do 10 kg s přesností 5 g. Vyzkoušel jsem zavěšení jedné baterky, která má podle přesné váhy 204,3 g. A závěsná váha ukázala 210 a po chviličce změnila údaj na 205 g. To samozřejmě nic naříká o tom, jaká je skutečná přesnost při větších zatíženích, ale i přesnost v pár desítkách gramů mi bude stačit a výsledek testu naznačuje, že by tomu tak mohlo být..  
Baterie je napájená 2 malými tužkovými bateriemi AAA. Ty v dodávce nebyly, ale to už bych chtěl za ty peníze moc. Provedení je dost solidní, tělo je z pevného plastu a vzbuzuje důvěru, že i těch 45 kg unese. Display je perfektně čitelný a příjemně modře podsvícený.
Neuvěřitelné je, že v dnešní době, kdy pošta kontroluje zásilky a všichni si stěžují na zpoždění, přišla zásilka z HK za týden od objednání.

úterý 6. září 2011

FunJet a vítr

Dnes celý den poměrně foukalo. Když jsem se vrátil z práce a přišel na pole, vítr foukal při zemi v rozmezí 3,5 až 5 m/s (měřeno Turnigy anemometrem). Chtěl jsem vyzkoušet, jak se bude FunJet chovat i ve větru této síly, při které já už obvykle nechodím létat. Letadla z mého hangáru se už s takovýmto větrem docela perou (pokud nepočítám Siria a částečně GEMa). Před startem jsem si raději počkal na chvilkové utišení větru - přeci jenom jsem se obával střetu se zemí. 
FunJet létá v takovýchto podmínkách úplně bez problémů. Jenom musí letět dost rychle, pak je vliv větru dost malý. Pro pomalé poletování (chladnutí elektroniky) je potřeba nastoupat výše. Přistání i ve větru byla také snadná. Celkově jsem s ovladatelností modelu příjemně překvapen. Je to létání a nikoliv boj s větrem. 
Vylétal jsem všechny čtyři baterky, opravené fungují bez problémů

neděle 4. září 2011

FunJet - vrtule 5,5 x 4,5

Po včerejší návštěvě Lipeneckého obra jsem si cestou na pole říkal, že si asi budu připadat jako chudý příbuzný. Ale FunJet létal krásně, počasí bylo nádherné a zase hodně teplo a na včerejší báječné obří modely jsem rychle zapomněl. 
Vrtule 5,5x4,5 k použitému pohonu krásně sedí. Letadlo má dost tahu, bez problémů stoupá svisle vzhůru, rychle akceleruje a přitom létá hodně rychle. Letové časy jsou zase kolem 4,5 minut chodu motoru, kdy střídám rychlé průlety a pomalejší poletování prokládané občasným plachtěním. Celkem trvá typický let i s pauzami na chlazení 7-8 minut. 
Regulátor se docela zahřívá a stejně tak i baterie. Vyndavám je lehce nafouklé a dost teplé. Nevím proč, jsou všechny rok staré a jejich vnitřní odpor se pohybuje mezi 12 - 23 mΩ. Po nabytí zase splasknou a ztvrdnou, ale přesto se mi nelíbí. A to z nich beru tak 25C  a baterie jsou na 30 resp 40 C trvale. Vypadá to, že je letos dolétám a příští rok koupím nové. Navíc sotva jsou opravil jednu baterii, druhá stejná (Turnigy 30-40C) mi na poli vypověděla poslušnost. Zapojil jsem ji do modelu a nic. Už jsem myslel na problém s regulátorem a pak jsem zkusil jinou a ta fungovala. Čeká mne další oprava. 
Poslední kombinaci vrtule  motoru v letadle ponechám, jsem s výkony spokojen a případný tuning si nechám na příští rok. Alespoň se budu mít na co těšit. 

sobota 3. září 2011

Lipenecký obr 2011

Po návštěvě minulý rok jsme si letos cestu na Lipeneckého obra zopakovali. Na rozdíl od řady negativních zkušeností s příjezdem, o kterých jsem na internetu četl, nás nic takového nepotkalo. Čekali jsme na vstupenky asi tak 3 minuty. Jinak byl příjezd v pohodě, když nepočítám spoustu prachu, který pokryl celé auto. 
Bylo nádherné počasí, skoro bezvětří jenom moc teplo. Celou dobu být na sluníčku nás zmáhalo. Přijeli jsme asi ve 13 hodin a odjížděli jsme po páté. Dokonce se na mě usmálo štěstí a byl jsem mezi vylosovanými, takže jsem domů odjížděl bohatší o kšiltovku a dvoulitrovou tlakovací nádobu na postřik květin. 
Vlastní program byl moc pěkný. Zdálo se mi,že oproti loňsku bylo v programu méně akrobatů a vrtulníků. To mne potěšilo. Přestože obdivuji jejich piloty, kteří dokážou se svými modely naprosto neuvěřitelné věci, baví mne mnohem více realistické lety krásných modelů. A těch bylo spousty. 
Mimo vedra jsme se i opotili kvůli Pavlíkovi, který se Jitce na ztratil z dohledu a pak jsme ho všichni hledali. Uspěla až Zuzka a tak jsme se vraceli v plném počtu :)

FunJet, regulátor Turnigy plush a vrtule 4,5x4,1

Po včerejším létání jsem do modelu dal regulátor Turnigy Plush 40A. A hned jsem vyzkoušel osadit vrtuli APC E 4,5x4,1. Zkouška v pokoji prokázala, že motor běží bez jakéhokoliv vynechávání a vrtule správně ječí. Tah je zřetelně menší, než s vrtulí 5,5x4,5, ale snad to bude stačit. Doufám také v menší odběr, dle DC by běl být do 40A. Tak uvidíme.

Pro start dávám skoro plný plyn (tah se mi zdá docela malý). Model zrychluje o poznání hůře, ale zase má menší snahu se stáčet doleva. Při létání je znát potřeba dávat více plynu, jinak je tah malý. Rovněž akcelerace je o dost horší, rychlost se mi zdá tak podobná, jako s předchozím regulátorem a vrtulí 5,5x4,5. Létám skoro pořád na 70-80% plynu. Po necelých třech minutách motorového letu značně slábne tah a tak přistávám.
Podobně vypadají i ostatní lety, jen trochu více plachtím abych jednak prodloužil dobu letu a jednak abych dal čas elektronice a baterii trochu vychladnout.
Menší vrtule očekávané prodloužení letové doby nepřinesla, rychlost také ne, výrazně se však zhoršila dynamika letu. Zkusím tedy příště vrtuli 5,5x4,5.

pátek 2. září 2011

FunJet naposledy s regulátorem Birdie

Navečer jsem opět zašel prolétnout FunJeta. Nesl jsem si s sebou 4 baterie, konečně jsem se včera večer odhodlal postit se do opravy baterie, kterou jsem si poškodil již na začátku srpna ve Svratce. Tehdy jsem se zakecal a prostě jsem spojil vývody baterie nakrátko. Přeskočila jiskra a baterie odumřela. Na servisních vývodech byly první dva články, třetí ne a na silových vývodech nebylo žádné napětí. Doufal jsem, že se jen někde přetavilo propojení a že nedošlo k upálení vývodů přímo ze článku. Ale nějak se mi do opravy nechtělo a odkládal jsem to. Až včerejší létání s FunJetem  mne nadchlo tak, že jsem se večer do baterie pustil. Po jejím otevření resp. odstranění fólií a ochrany vývodů jsem hned našel příčinu. Na destičce z cuprexitu bylo přerušené propojení mezi články. Kousek drátu a cínu a bylo opraveno.
Létání bylo v pohodě, všechny lety se stále pohybují kolem 4 minut motorového letu. A protože si občas zaplachtím, celková doby letů je tak mezi 7 až 8 minutami. 
Problémy s regulátorem přetrvávají. Sice už mám návyk na chvíli létání a pak chvíli plachtění a chlazení, ale někdy by se mi nespolupracující motor mohl vymstí a proto regulátor vyměním

čtvrtek 1. září 2011

FunJet létá s novým pohonem

Po včerejším neúspěchu s novým pohonem jsem hned po návratu z práce šel vyzkoušet pohon s vrtulí 5,5 x 4,5 a s regulátorem Birdie. Po přidání plynu bylo hned cítit, že to dobře táhne a že by to letět mělo.
 A taky ano, model po hození hned začal stoupat a zrychlovat. Klasické lehké naklonění doleva bylo výrazně menší než při předchozím pohonu - není se co divit, rozdíl mezi vrtulí 7,5 a 4,5 je dost značný.
FunJet létal báječně, nárůst rychlosti oproti předchozímu pohonu je obrovský. Takto jsem si to nějak představoval. Skvělé je, že i při vysokých rychlostech mám neustále pocit kontroly a jistoty kam a jak letím. Při větším vzdálení modelu musí být člověk ostražitý, aby neztratil přehled o orientaci modelu, ale je to nakonec snazší, než jsem si myslel. Rozhodně jsem udělal dobře, že jsem nejprve začal s modelem létat s pomalým pohonem. Zvykl jsem si tak na ovládání, sledování polohy a chování modelu a to vše zůstalo s rychlejším pohonem zachováno. Vylétal jsem tři baterie, každý let tak 4 minuty chodu motorku. Létám vždy tak, že to chvíli honím a pak značně uberu plyn, jen aby model neztrácel výšku a chvíli jen tak poletuji, aby mělo vše čas trochu vychladnout. Jenom regulátor má trochu zvláštní chování, občas se nechce motor rozběhnout a po chvíli si dá říci - jako by fungovala tepelná ochrana. Ale po přistání byl chladič jenom vlažný. Ještě to jednou vyzkouším a případně regulátor vyměním.

středa 31. srpna 2011

Nový pohon pro FunJeta a první let


Z Číny přišel nový pohon pro FunJeta - Turnigy 2836 3200 ot./V, maximální proud není na stránkách Hobbycity uveden, Drive Calculator udává 55 A. Na zkoušku jsem objednal i superlevný regulátor Birdie 50A (trvalý proud 40 A, krátkodobý 50 A, BEC 3A - cena ). Regulátor je výrazně větší než Turnigy Plush se stejnými parametry a to z důvodu použití poměrně velkého žebrovaného chladiče. Hmotnost je prakticky stejná.
Motorek jsem osadil do trupu, příjemné jsou poměrně tvrdé přívodní kablíky motorku - jsou pro červenou řadu Turnigy charakteristické a dobře se s nimi pracuje - naohýbají se do potřebného tvaru a drží. Měkké vývody u jiných motorů při vedení poblíž pláště neustále hrozí nebezpečím, že se pláště dotknou a dojde k jejich prodření a následně zkratu. Prodloužil jsem přívodní kabely k regulátoru (jsou kratší než bývá zvykem u jiných značek - asi také důsledek nízké ceny) a osadil do trupu. Polohu jsem zafixoval lepenkou - pro běžné létání to bude stačit a při větším nárazu má alespoň co povolit.


Při nasazování unašeče se objevil problém - motorek je určený pro EDF a tak má hřídel průměr 3,17 mm. Doma jsem měl jen unašeč na 3 mm  osu, ale docela natlačit na osu šel i když jako trvalé řešení to nepůjde. Tak jsem jenom vyzkoušel zda vůbec motor a regulátor běží. Vše se zdálo OK, s vrtulí APC E 5,5 x 4,5 byl maximální odběr 55 A. To je dost. Proto jsem druhý den t.j. ve středu 31.8. zakoupil jak správný unašeč tak ještě vrtule APC E 4,75x4,75 a 4,5 x 4,2. Doma jsem hned po příchodu z práce nasadil na nový unašeč vrtuli 4,75 x 4,75 a běžel model vyzkoušet.

Před prvním startem jsem vyzkoušel chod motorku, zdálo se mi že při vyšších otáčkách není běh čistý, jakoby trochu vynechával. Bohužel jsem tomu nevěnoval moc pozornost a model hodil. Tah včak byl nedostatečný a model po odhodu začal klesat. Po přidání na plný plyn se to skoro ještě zhoršilo, model jenom získal rychlost směrem k zemi. Náraz byl naštěstí naplocho, takže jsem jsme si po prohlídce trupu mohl pogratulovat k nápadu zespodu jej olaminavat. Delší, ale mělký škrábanec od nějakého kamene, zachytil laminát, nedošlo ani k jeho proražení. Když jsem se uklidnil, že škoda není vlastně žádná, udělal jsem další chybu. Bez kontroly motorku a jeho uchycení jsem se pokusil o další start. Plný plyn a šup s  ním do vzduchu. Tentokrát se po pár metrech ozvalo lupnutí, model ztratil zcela tah. Přistání bylo do mnohem měkčí než první, trefil jsem se na vrstvu slámy. Z vrtule však zbyl jen střed, oba listy byly uražené, motorek se uvolnil a zasunul se do trupu až jak mu dovolil unašeč vrtule. Přívodní kabely byly částečně namotány na plášti motorku.

Doma jsem vše rozebral a zjistil škody. Vlastně mimo vrtule žádné, jenom na přívodních kablících k motoru byla v několika místech skoro prodřená izolace což jsem nakonec opravil elektrikářskou lepenkou (původně jsem uvažoval se smršťovací bužírkou, ale přívody by pak už byly asi moc tuhé).
Proč a jak k tomu došlo? Po dalších zkouškách s motorem a regulátorem jsem zjistil, že regulátor zřejmě nestíhá vysoké otáčky motoru a v důsledku toho dochází k jakýmsi vibracím motorku. Ty způsobily uvolnění nedostatečně utažených šroubků držících motorek k motorové přepážce (ta má otvory umístěny tak, že lze použít pouze dva šroubky, pokud bych chtěl použít čtyři, musel bych do ní vyvrtat další a to se vzhledem k jejímu plastovému provedení bojím). Uvolněný motorek pak "zajel" do trupu, o okraje motorového lože se urazily listy vrtule a roztočený motorek pak na sebe namotal přívodní kablíky.
Motorek i regulátor jsem osadil znovu na svá místa, rozhodl jsem se ještě jednou vyzkoušet Birdie, protože s vrtulí 5,5 x 4,5 měl doma při zkouškách hladký chod bez vibrací.

neděle 28. srpna 2011

FunJet - další lety

Po sobotním ošklivém počasí se v neděli vyčasilo a tak jsem nedočkavě vyrazil na stejné pole, jako v pátek. Bohužel začalo docela pofukovat, chvílemi až 5 m/s. Nejdřív jsem váhal, zda se raději nemám vrátit. Rozhodně jsem nechtěl zažít nějakou nepříjemnou situaci končící poškozením modelu. Ale protože vítr občas polevil a bylo skoro bezvětří, rozhodl jsem se jedné takové chvilky využít a poslal FunJeta do vzduchu. 
Start byl skoro bez problémů, po pár metrech se začal jako obvykle lehce stáčet vlevo, ale bez problémů jsem to vyrovnal. Od samého počátku jsem si na vysílačce nastavil vypínatelný mix, kdy křidélka jde ovládat místo směrovky levou pákou. Tento mix jsem kdysi používal u Stingera, se kterým jsem jednou kvůli stáčení po odhození, kdy jsem ještě nestačil chytit pravou páku, skoro havaroval. Po úvodním nastoupání se pak mix vypne, jinak hrozí zvojování výchylek při pohybu levou i pravou pákou. U Funjeta jsem jej sice měl vždy připravený, ale vždy jsem stačil přehmátnout po odhozu a začít řídit oběma rukama, takže na jeho využití nikdy nedošlo.
Chování letadla ve větru je dost dobré, při pomalém létání je vliv větru znát - především při zatáčení. Ale pokud se létá větší rychlostí, je vliv větru malý. Přesto jsem si netroufl na tak nízké poletování, jako při prvních letech v bezvětří, a létal jsem raději v bezpečné výšce. Přistání i při foukajícím větru bylo bezproblémové, FunJet byl stále velmi dobře řiditelný. V podobném duchu se nesly všechny tři lety, jenom byla jejich délka max 10 minut. Dával jsem víc plynu a pro přistávání jsem si raději ponechával rezervu, abych měl možnost případně přistání opakovat. To ale nebylo nutné. 
FunJet mě opravdu moc baví a až začínám mít myšlenky, že by to mohlo létat rychleji. Už aby došel vysokootáčkový motor.

pátek 26. srpna 2011

Funjet

Známý rychlý model od firmy Multiplex jsem si pořídil v srpnu 2011, abych měl ve svém hangáru něco obstojně rychlého. Konstrukce z elaporu umožňuje přistávat do špatného terénu, což potřebuji.
Vlastní stavba probíhala zcela bez problémů a je velmi jednoduchá. Nejvíc času mi zabralo olaminování náběžných hran křídel, spodku trupu a barvení modelu. Olaminování se během provozu ukázalo jako velmi užitečné, i poškození náběžné hrany se dalo krásně opravit a to bez viditelných stop.
Model létá skvěle, je překvapivě ovladatelný a to v celém rozsahu rychlostí. Řízení je přesné, vůbec nemám pocit, že řídím letadlo z elaporu.
  • Pohon: Turnigy 2836 Brushless EDF Motor 3200kv (červený), hmotnost 72 g, 3-5S, hřídel 3,17 mm 
  • Regulátor: Turnigy Plush 40A, burst 55A, BEC 3A
  • Vrtule: APC E 5,5 x 4,5
  • Serva: 2x TowerPro MG90 Mini Pro 14g/ 2.8kg / .09 sec Metal Gear
  • Akumulátor: 3s 2200 mAh
  • Povrchová úprava: skelnou tkaninou olaminovány náběžné hrany křídel a spodek trupu. Barveno tónovacími barvami do Primalexu a akrylovými barvami Agama





Nová vysílačová baterie

Moje stará baterie ve vysílačce MX-16s už začínala mít dost. Sice vydržela napájet vysílač tak cca 5 hodin, ale jednak trpěla již značným samovybíjecím efektem (což vzhledem k mé malé frekvenci létání je značně na závadu) a hlavně se v poslední době začal chvět indikátor nabití na vysílači. Prostě sloupec nabití neustále v rozsahu několika pixelů kmital a údaj o napětí v řádu desetin voltu neustále přeskakoval mezi dvěma hodnotami. Nejprve jsem uvažoval, že vysílačový pack vyrobím sám, ale nakonec jsem při návštěvě Hradce koupil v Jino.cz NiMH 9,6/2000 Enelop pro Graupnera
Dnes jsem se rozhodl jej podruhé nabít, první bylo samozřejmě po zakoupení. Vysílač ukazoval napětí 10,3 V a provozní čas 7:20 hod. Poměrně mě překvapila hodnota dodaného náboje na nabíječce - pouhých 860 mAh. A měřák na vysílačce ukazuje napětí 11,2 V. Jsem zvědavý, co ještě ukáže čas, pokud by tyto hodnoty měly platit, mohl bych počítat s provozní dobou blížící se 14 hodinám. V každém případě, dobře že jsem nový pack pořídil, navíc oproti jiným obchodům za velmi příznivou cenu 639 Kč.


FunJet - zálet

Na prodloužený víkend jsme odjeli do Hory a já s sebou vzal FunJeta s nadějí, že ho zalétám. A tak jsem dnes dopoledne šel na věc. Sice bylo od rána vedro (slibovali nejteplejší den léta což se nakonec ukázalo pravdivé), ale dopoledne to ještě šlo vydržet. Nejprve jsem musel najít místo, kde půjde zálet provést - tedy dostatečně velkou louku nebo pole. Louka, kam obvykle chodím nebyla pro toto letadlo vhodná. Je úzká a navíc sem znovu zemědělci navezli velký stoh slámy (ten jsem minulý rok "otestoval" se Siriem). Po chvíli ježdění autem po okolí jsem objevil pole, kde je letos zasetý jetel a dokonce části zůstaly pouze zatravněné. Skoro ideální prostor. Bral jsem s sebou rovněž Rushe, že si jako nejdříve nový letový prostor trochu osahám s již zažitým letadlem. Ale rostoucí teplo mě přimělo jít do vzduchu rovnou s FunJetem.
Před letem jsem ještě trimem přitáhl křidélka o doporučené cca 2 mm nahoru.
Četl jsem na internetu hodně o problémech se startem- rotací a stáčením modelu způsobeným reakcí vrtule a malým rozpětím křídel. Proto jsem s ohledem na poměrně velkou vrtuli 7x5 dal jen asi 50% plynu a poměrně prudce vyhodil tak pod úhlem 30° vzhůru. V první vteřině to vypadalo, že model poletí spořádaně a bez rotace ale o chvíli později se začal dost rychle stáčet a klonit doleva. Přestože jsem to čekal, měl jsem co dělat. Po srovnání jsem přidal plyn a model dost prudce začal stoupat a za moment jsem narazil na další problém - totiž sledovat orientaci modelu, kam a jak vlastně letí. Po chvíli jsem přišel na báječnou vlastnost FunJetu - i když je to především rychlostní model může letět značně pomalu a není při tom nestabilní. A tak jsem začal poletovat s pákou plynu tak na 20% výchylky a začal si zkoušet jak se model chová a číst ze siluety jak a kam letí. Pro orientaci se ukázala velmi dobrá bílá barva horních konců křídel. Vždy, když zasvítila při obratech, jsem získal jistotu, že přesně vím jak je model orientovaný.
Přes první pocity, že se ta mrška řídí špatně a že to pro mně bude utrpení jsem velmi rychle získal pocity přesně obrácené. Naopak, po snížení přehnaně vysokých výchylek křidélek nahoru,  je pilotáž velmi příjemná. Model letí přesně tam kam ho pošlu, při nižších průletech, kterých jsem se brzo odvážil, jsem měl stále pocit přesného a bezpečného ovládání. Prakticky se žádným modelem a v takové rychlosti (samozřejmě nesrovnávat s borci, kteří létají hodně přes 200 km/hod - proti nim jsem se jen tak plížil) jsem se tak brzo neodvážil tak blízko k zemi. Prostě jsem si dost brzo začal let užívat. Pak začal lehce slábnout tah motoru a byl čas na přistání. S vypnutým motorem jsem krásně doplachtil tak 25 m od sebe a pěkně sedl do jetele. Pak jsem na vysílačce zjistil čas chodu motoru 20 minut - no není se co divit vhledem k malému plynu, který jsem používal skoro celou dobu letu.
Při druhém startu jsem dal trochu méně plynu, abych snížil stáčení modelu. Výsledkem bylo, že model klesl skoro k zemi a vybíral jsem to jen tak tak. Pak už jsem létal především nízké průlety kolem sebe, klesal jsem místa tak na 1,5 m od země. Létal jsem vesměs tak na 30% plynu, občas jsem trochu přidal a vyzkoušel svislé stoupání či nějaký ten obrat. Po 15 m došla baterka a opět bezproblémové přistání.
Poslední let už bylo dost vedro a těšil už jsem se do stínu. Bezvětří, které do té doby bylo, vystřídal nárazově pofukující slabý vítr. Při pomalém letu to s FunJetem trochu cvičilo, ale po zvýšení rychlosti se zase uklidnil. Nízké průlety byly i při občasném fouknutí bezproblémové. FunJet při nich vypadá báječně. Tento let byl nejkratší, přece jenom jsem byl už trochu odvážnější při práci s plynem a proto trval 13 minut. Na plný plyn jsem ani nezkoušel létat, přidáním plynu tak nad 50% totiž už rychlost moc neroste. Pouze model razantněji stoupá. Pro větší rychlost bude nutný jiný motor.
FunJet je poměrně náročný na pilotáž, musí se opravdu bedlivě sledovat a občas jsem na chvilku ztratil jistotu, kam nebo v jaké poloze letí (rychlost s jakou jsem se vždy opotil moc s panujícím vedrem nesouvisela). Letí však přesně tak, jak ho člověk řídí a neobjevil jsem zatím žádné záludnosti. Je dobře ovladatelný i při malých rychlostech, reaguje však samozřejmě  hůře, protože křidélka nejsou obtékána dostatečně rychle vzduchem a nepomáhá ani vrtule, protože je v tlačném uspořádání na konci modelu. Pokud s tím ale člověk počítá není problém ani pomalý let a jemné přistání.
Vracel jsem se opravdu spokojený, nedivím se popularitě, kterou FunJet má. Už se těším na další lety.

středa 24. srpna 2011

FunJet - nový přírůstek do mého hangáru

Tak jsem neodolal a pořídil si také FunJeta. Chtěl jsem něco rychlého (po ztrátě Stingera), co se budu kvůli rychlosti bát pustit naplno. A také něco, s čím budu moci létat a hlavně přistávat na špatných plochách. A proto jsem zavrhl všechny krásné modely ala Stinger a podobně a zvolil elaporový model. Váhal jsem mezi FunJetem a jeho verzí Ultra, ale dospěl jsem k názoru, že běžný FunJet mi bude stačit. A když jsem měl shodou okolností cestu do končin Prahy, kde sídlí Telink prodávající stavebnici za nejlepší cenu, kterou jsem na internetu v té době našel, bylo rozhodnuto. Abych nemusel čekat na serva z číny, koupil jsem s ním dvě serva TowerPro MG90 (14 g, 2,8 kg tah) s kovovými převody. Ta mne zatím docela příjemně překvapila. Nemají vůbec žádnou vůli a jeví se docela kvalitní. Samozřejmě, čas je prověří.
Ke stavebnici ani stavbě není co nového psát, bylo to mnohokrát popsáno a vlastně to ani není moc satvění, jen slepení pár dílů. Já jsem si to zkomplikoval jednak barvením - červená je tónovací barva do Primalexu, šedo stříbrná a žlutá jsou akrylové Agama barvy. Mimo barvení jsem se rozhodl vyztužit nejvíce namáhaná místa proti povrchovým poškozením přelaminováním. Tkaninou 40 g/m2 jsem olaminoval spodek trupu a náběžné hrany křídel. Olaminování trupu se mi velice osvědčilo u Easy glidera, kterému jsem olaminoval "břicho" trupu a od té doby je trup pořád nepoškozený - stačí jenom otřít nečistoty po přistání. 
Jako pohonnou jednotku jsem zvolil motorek Turnigy 2836/3200 (červený). Do doby než mi přijde jsem osadil motorek Turnigy 35/30A 1700 s vrtulí APC 7x5 (teoretická maximálka sice jenom 112 km/hod - mně to ale bude pro začátek stačit, přežije-li model bude co vylepšovat).  Baterie standardní z mé výbavy, tedy 3S 2200 mAh.
Vlastní stavba proběhla i na mé poměry dost rychle. Model jsem koupil 11.8., práce jsem však zahájil až 15. a to jen sporadicky - trochu barvení a laminování - nebyl skoro čas. Dokompletování a vyvážení proběhlo 24.

úterý 2. srpna 2011

Druhý zálet GEMa

Po opravách jsem se konečně GEM dočkal. Počasí se vylepšilo, byl krásný večer cca 24°C, skoro klid, občas mírný větřík.
Vypravil jsem se na kopec nad Svratkou a vzhledem k předchozímu novému vyvažování v důsledku oprav, jsem se chystal k novému záletu. Vše dopadlo v pořádku, model létá minimálně stejně, jako předtím - možná trochu lépe plachtí, malinko jsem totiž posunul těžiště dozadu.
Absolvoval jsem 3 lety, každý tak po 20 - 25 minutách. Poučen z předchozích problému, přistávám dříve, než dosáhnu 4 minut chodu motoru - je to tak akorát. Podle stylu létání dobíjím 1600 - 1900 mAh.
Mírný svah kopce je ideální na nízké průlety, vždy jsem nalétl k terénu v kopci nad sebou a po spádu letěl kolem sebe a pak ještě dále. Úplná paráda, kolem příroda a krásně létající model. Tak si představuji relax.

pátek 29. července 2011

Další oprava GEMa

 Na dovolenou do Svratky jsem s sebou vzal opraveného GEMa a Rushe, který se zde již osvědčil. Když se letošní pršivé a větrné počasí trochu umoudřilo, chtěl jsem jít vyzkoušet GEMa. Zjistil jsem však ke své hrůze, že opravovat budu znovu. Při vybalování z auta mi někdo iniciativně (nikdo se nepřiznal) odnesl letadlo dovnitř a přitom do něčeho vrazil motýlem. Utrhl se ocelový drát sloužící jako páka k přenosu pohybu od táhla ovládání. Drát (průměr 2 mm) je v podstatě pouze k pohyblivé části přilepen a následně je vše potaženo fólií. Bez kompletního odstranění fólie se nedá zkontrolovat, jak dobře je spoj proveden. Protože nebyla páka utržena úplně, vpravil jsem párátkem do prostoru mezi křidélkem, fólii a pákou co nejvíce lepidla a pokusil se nějak během tvrdnutí přitlačovat drát k balzovému jádru křidélka. Po vytvrdnutí se zdálo, že vše drží obstojně. Ještě jsem přižehlil odtrženou fólii starou žehličkou na prádlo a bylo hotovo. S trochou štěstí to snad bude držet.

čtvrtek 28. července 2011

Klidné večerní polétíní s Rushem ve Svratce

Rush se opět osvědčil  a v krásném podvečerním klidu jsem s ním absolvoval 4 lety.

středa 20. července 2011

GEM opraven

Dokončil jsem opravy GEMa. Po všech úvahách, jak a kde co zesílit, jsem v podstatě nechal původní řešení připevnění křídel.
  • z trupu jsem vyndal elektromotor, regulátor a utrženou přepážku pro připevnění baterie
  • celý vnitřek trupu v rozsahu kabiny jsem přelaminoval zevnitř skelnou tkaninou 40 g/m2 ve dvou vrstvách, okraje kolem kabiny jsem zesílil přilaminováním pásků tkaniny šíře cca 1,5 cm. Pocitově se pevnost trupu v přední části proti původnímu docela zvýšila. Prasklinu v trupu jsem zvnějšku přelepil průhlednou lepenkou, jenom aby se dál neulamoval finální hladký povrch trupu. Skoro to není vidět.
  • epoxidem jsem zalepil přepážku pro baterii a znovu osadil elektroniku. Po zkompletování jsem musel model znovu vyvážit, protože laminování pár gramů přidalo a bylo tak nutné posunout baterii a pár milimetrů dál do trupu
  • částečně utržené kořenové žebro jsem přilepil epoxidem. Následně jsem pak zpevnil odtokovou hranu křídla vlepením 2mm silné uhlíkové tyčky do křídla. Tyčka je umístěna pod úhlem cca 45° ke kořenovému žebru a je v něm ukončena -  provedení viz. schematický zákres do foto. Tuto úpravu jsem provedl i u nepoškozeného křídla.
  • Vytlačené otvory pro šrouby v křídlech jsem doplnil balzou a uhlíkovou tyčkou. Zohýbané hliníkové šrouby jsem nahradil ocelovými imbusovými (jiné šrouby M3 dlouhé 30 mm jsem nesehnal)

Výztuha odtokové hrany

čtvrtek 7. července 2011

GEM - první havárie


Tak a mám za sebou první havárii GEMa. Došlo k ní při létání v Krásné Hoře. Při druhém letu jsem si zkoušel poletování na rychlost. Ve vodorovném letu, tak vždy na 70% plynu. Když jsem měl nalétáno na baterii cca 4 minuty, tak jsem se rozhodl přistát a s přesvědčením, že je v baterce energie ještě tak na 30 s letu. Po celou dobu létání bylo prakticky bezvětří a tak jsem předpokládal, že přistání bude stejně hladké jako to první. Nalétl jsem trochu vysoko, ale při vytažení klapek začal model pěkně zpomalovat a klesat a tak už jsem očekával jen klidné sednutí. V tom začal foukat proti směru letu lehce zprava. Model se zvedl rázem tak o 2 metry a bylo zřejmé, že za těchto podmínek už nestačím bezpečně naklesat před koncem louky a vletěl bych do křoví nebo menších stromků na jejím okraji. Rozhodl jsem se tedy nastoupat a přistání zopakovat. Zatáhl jsem klapky a spustil motor. Model se hned zvedl pod úhlem tak 45° a začal stoupat. V tom ale bez jakéhokoliv varování vypnul regulátor. Model okamžitě ztratil rychlost, převážil se na příď a začal pro ztrátu rychlosti padat z výšky cca 8 metrů. K tomu se stočil doleva ke keřům podél kraje louky. Přes plně přitaženou výškovku se mi pouze podařilo kousek nad zemí svislý pád trochu vyrovnat a model spadl do vysoké trávy a začínajících keříků. Když jsem přiběhl  namísto, nejprve jsem s úlevou zjistil, že model pořád drží pohromadě a není na několik kusů. Pak začalo sčítání škod:
  • trup získal asi 3 cm dlouhou prasklinku na spodku cca v místech, kde začínají křídla
  • lem otvoru kabiny je na několika místech lehce odštípnutý (kosmetická záležitost)
  • uvnitř trupu utržený regulátor (jinak nepoškozen) a utržené překližkové lože pro baterii 
  • zcela zohýbané hliníkové šrouby připevnění křídel, v křídlech poškozené otvory pro šrouby (prakticky došlo k jejich zvětšení na jednou tak velké), částečně odlepeno kořenové žebro jednoho křídla v jeho zadní části 
  • všechna serva, motor a elektronika bez poškození
Takže nakonec vcelku snadno opravitelná poškození. Mohlo to dopadnout mnohem hůře. Přestože působí GEM trochu křehce, je lehký a na křídlech se deformací otvorů pro šrouby vytvořily deformační zóny, takže nedošlo k prasklinám ale jen protlačení otvorů.
Poškození určitě půjdou opravit. Poučením je, že vzhledem k vrtuli 12x9 je odběr při rychlém létání i bez plného plynu dost velký a 4 minuty chodu motoru je tak maximum, co lze z bateri dostat.



sobota 11. června 2011

F4U a Rush

V sobotu dopoledne jsem na chvíli zaběhl na louku využít krásného prakticky bezvětrného dopoledne. Měl jsem jen asi hodinku, pak bylo nutné zajet pro dort Zuzce k narozeninám.
Nejprve jsem prolétl Rushe, vzal jsem Flightmax baterky, jsou zatím úplně v pohodě (jak nová tak rok stará). Jejich jediným mínusem je možnost nabíjet jen 2 C.
Pro dva lety s Corsairem jsem použil nové baterie nanoTech Turnigy. Zatím s nimi létá model pěkně, ale obě se hodně hřejí (v důsledku skutečně velkého vnitřního odporu) a u jedné baterie je slabší článek. Má po létání napětí cca 3,05 V  a baterie díky tomu vydrží i pohánět model jen cca 7 minut. Jinak jsou překvapivě baterie zatím tvrdé, výkonu s nimi má motor dostatek a to prakticky celou dobu létání, ochabnutí přijde jen skutečně až v závěru, kdy už je stejně čas na přistání.

neděle 22. května 2011

GEM - na louce u Průhonic

V sobotu jsem byl návštěvou Vojenského muzea v Lešanech tak zničený, že přes báječné počasí jsem se navečer nedonutil k tomu někam vyrazit. Ale v neděli dopoledně to bylo lepší a já jel podruhé s GEMem na louku u Průhonic a navíc zcela sám.
Absolvoval jsem tři lety. Všechny trvaly cca 30 minut s dobou chodu motoru cca 4:30 - 4:50 minut. Pro rychlé stoupání není nutno dávat plný plyn, model stoupá prakticky shodně na cca 70% plynu i na 100%. Zkoušel jsem rovněž rychlost ve vodorovném letu. Výsledná maximální rychlost je na pohled slušná byť si ji netroufám odhadnout, jsem s ní ale rozhodně spokojen. 
Zkoušel jsem také dive test (zatím jenom jednou) a první dojem je, že se jedná o moje první letadlo, které by mohlo být podle tohoto testu skoro správně vyvážené. Prostě to letadlu chvíli trvá, než se začne samo vyrovnávat (ta chvíle mi připadala docela dlouhá). Příště to vyzkouším více. 
Při přistáních jsem už neměl žádné problémy s přelétnutím místa přistání. Stačí více vysunout klapky a chvíli počkat a ono se zpomalení a klesání dostaví. Všechna přistání jsem zatím absolvoval jen za pomoci klapek, křidélka vyklopené vzhůru jsem ještě nepoužil.  

sobota 14. května 2011

Corsair a Rush

Dnešek mi byl modelářsky nakloněn a po dopoledním záletu GEMa jsem odpoledne vyrazil na pole s Corsairem a Rushem. Děti šly všechny se mnou, byly ale překvapivě hodné.
Do obou letadel jsem bral nové baterie nano-tech Turnigy, baterie 3S 1300 mAh do Corsaira mi došly ve čtvrtek (naštěstí bez pozornosti celníků, takže jsem se vyhnul poplatku poště za vyřízení celních formalit). 
Nejprve jsem létal s Rushem, nové baterky  nano-tech se jeví tvrdší, takže model lépe stoupá a reaguje svižně až do úplného vybití baterií. U obou letů byla doba chodu motoru asi 10 minut, u jedné baterie dokonce zabral regulátor a začal omezovat výkon motoru - to se mi ještě u Rushe "nepovedlo".
Při létání Corsairem se obě nové baterie osvědčily. Stoupání svisle vzhůru a rychlé průlety - obojí bylo dynamičtější než se starými bateriemi. Při prvním letu jsem měl motorový čas 6,5 minuty, pravda je ale, že jsem využíval pohon na maximum.  Při druhém letu jsem plyn trochu šetřil (ale jen  trochu)  a tak byl motorový čas přes 8 minut. Baterie se tedy jeví jako dobré, jenom byly po letech docela teplé, čekal jsem je chladnější. No uvidíme, jak se budou časem vyvíjet.


GEM - zálet

V sobotu konečně nastal čas provést zálet GEMa. Počasí bylo ideální, polojasno, teplota kolem 20°C, většinou klidno s občasným větrem síly asi 1-2m/s.
Vyrazil jsou na louku u Průhonického parku. Celá rodinka jela se mnou, že se pak projdou v parku. Při sestavování modelu se tak všechny děti motaly kolem, zejména Pavlík, že jsem musel křídla připevňovat nadvakrát, protože jsem si nebyl jist, zda jsem dobře zasunul MPX konektory serv křídel. 
Pak přišel okamžik pravdy. Zuzana filmovala a já šel letadlo vrhnout do vzduchu. Nejprve jsem přidal plyn na cca 70%, ale zdálo se mi to moc. Tak jsem ho stáhl asi na polovinu a hodil letadlo do vzduchu. Bylo to ale trochu málo, model místo stoupání začal klesat. Naštěstí jsem stál v místech, odkud se louka začíná mírně svažovat dolů a tak jsem v pohodě stačil chytit páku a přidat asi na třičtvrtě plynu. Mezitím již model trochu zrychlil a po přidání plynu vystartoval skoro svisle vzhůru a v pár vteřinách byl tak ve 100 m. I žena, kterou moje éra neberou, konstatovala, že to tam vyletělo nějak rychle. Takže jsem oproti plánu hned na začátku vyzkoušel možnosti pohonu - trochu jsem s takovouto možností počítal a po loňských zkušenostech se Siriem jsem před montáží motorku raději důkladně zkontroloval utažení pojistného červíku na hřídeli.
Jakmile jsem byl s modelem dostatečně vysoko, ještě ve stoupání jsem vypnul pohon a srovnal do vodorovného letu. Model do něj přešel naprosto v pohodě, žádné zhoupnutí či jiné nepravosti se nekonaly. Pak jsem se věnoval základnímu dotrimování - bylo potřeba asi o dva zoubky přitáhnout výškovku a stejně tak srovnat křidélky rovný let - model velmi mírně zatáčel doleva.
Pak jsem se začal seznamovat s letovými vlastnostmi. Jsou z mého pohledu velmi příjemné, model létá jak a kam chci, neshledal jsem žádné záludnosti. Velmi přesně reaguje na pokyny, i při nižších průletech jsem měl pocit plné kontroly a přesných reakcí. Je i dostatečně obratný a to jsem při řízení používal jenom křidélka bez mixů se směrovkou a bez využití klapek. Když jsem zapnul na chvíli mix klapek s křidélky, byl výkrut tak rychlý, že jsem zkoušení tohoto mixu raději odložil, až budu mít model více zažitý.
Při klesání docela rychle nabírá rychlost a krásně "zpívá". Co mne překvapilo, bylo přistání. Čekal jsem, že trochu vysunu klapky a model hned zpomalí a sedne (lehký model, velké klapky). Tak jsem nalétl na první přistání a vysunul trochu klapky a .. nic. Model bez známek zpomalení proletěl kolem mne ve výšce asi dva metry. Tak druhý pokus, přiblížení , výraznější vysunutí klapek a zase jsem byl dlouhý. Při třetím pokusu jsem tedy klapky postupně vysunul skoro na maximum a to už stačilo a model způsobně dosedl do trávy. První let trval půl hodiny a z toho motor běžel 4:50 (z velké části ne na plný plyn). Překontroloval jsem upevnění křídel, teploty motoru a regulátoru (motor studený, regulátor skoro také - velmi velmi mírně vlažný). 
Druhý let byl již se startem bez problémů a během letu jsem hlavně zkoušel pohonnou jednotku. Takže  průlety a stoupání na plný plyn. Při jednom klesání, kdy byl model slušně rozjetý jsem zkusil prudké vybrání - úplně jsem viděl, jak se křídla prohnula do mírného oblouku ale jinak vše v pohodě, řiditelnost v pořádku. Při čase chodu motoru 2:35 minuty jsem pocítil pokles výkonu a tak jsem raději šel na přistání. Motor byl vlažný, regulátor mírně teplý. Celkový čas letu byl trochu přes čtvrt hodiny.
Poslední let jsem si chtěl užít a tak jsem jen tak poletoval, zkoušel jsem hledat termiku ale neúspěšně. Ke konci létání se vrátila rodinka z parku. Zuzanka chtěla fotit přistání, mně se povedlo ukázkově jí ale bohužel dobře nezaostřil  fotoaparát - jinak by to byla supr fotka - model kousek nad zemí a pěkně velký skoro přes celý snímek. Tak snad příště.
Domů jsem se vracel velmi spokojený - GEM létá velmi pěkně, je dobře řiditelný a doufám, že mi dlouho vydrží.  

sobota 7. května 2011

Sobotní dopoledne s Adrenalinem Rushem a BF109

Sobotní dopoledne lákalo ven a tak jsem šel vyzkoušet nové baterie z Hobbycity. V jedná zásilce mi již minulý týden přišla Turnigy 2S 500 mAh s možností nabíjet maximálně 2C a včera dorazily Nano Turnigy 2S 500 mAh s možností nabíjet až 5C. Tak jsem do nich ráno postil 2A a za chvíli bylo hotovo (zhotovil jsem si v týdnu udělátko na nabíjení 2 baterií jako čtyřčlánku).
Přiděleny mi byly všechny tři děti resp. nejmladší řval až tak silně, že šel také.Nakonec byl nejhodnější, starší děti si celou dobu za něco nadávaly.
Přestože to doma vypadalo úplně klidně, trochu pofukovalo a první let s BF109 byl chvílemi spíše soubojem něž pohodovým létáním. Takže po jednom letu šel na řadu Rush. Ten s větrem neměl skoro problém, chvílemi ani nebylo na letu vůbec znát, že fouká. Vylétal jsem zbývající tři baterie, všechny lety tak kolem 8,5 minuty - baterie jsem nabíjel v režimu fast, tedy ne na úplnou kapacitu.

neděle 24. dubna 2011

EG o Velikonocích

O Velikonocích s námi do Hory putoval i EG. GEM ještě není úplně dokončen a stejně předpovídané počasí se silnějším větrem by pro zálet nebylo vhodné.
V sobotu létání nevyšlo a v neděli jsem vyrazil až odpoledne po páté hodině. Do té doby hodně silně a hlavně nárazově foukalo.  I tak to občas na louce pořádně zadulo, ale když už jsem se tam dotrmácel, hodil jsem EG do vzduchu. Nejdříve to vypadalo normálně ale jak letadlo trochu nastoupalo, začalo to s ním škubat na všechny strany a uklidnilo se až ve větší výšce. Když jsem zkoušel přelétavat nad prostorem budoucího přistání ve výšce cca 10 m tak turbulence s letadlem škubaly tak divoce, že bylo vidět jak se prohýbají a klepou křídla. A přitom na zemi to nebylo vůbec znát, to jindy létám v pocitově i silnějším větru.
Tak jsem opět nastoupal do větší výšky, kde to docela šlo a chvíli létal sem a tam. Pak mne boj s větrem přestal bavit a šel jsem na přistání, dvakrát jsem jej přerušil, protože s tak cukajícím se letadlem jsem neměl odvahu sednout. Pak přišla chvíle ztišení větru a šup s tím na zem. Bez ztráty kytičky se povedlo, ale let dlouhý 20 minut mne nenadchl a k dalšímu se mi nechtělo.
Doma jsem pak pátral po příčinách lehkého vibrování vrtule, které jsem v menší míře než dnes pozoroval již při minulém letu. Uvnitř turbokuželu byl kousek ztuhlé zeminy velikosti tak cca 1 cm3 přilepený zevnitř na plášť, ten způsobil vibrace v jejichž důsledku se i trochu povolily šrouby držící motor. Stačilo uvnitř kuželu trochu "zašťourat" šroubovákem a vydrolit hlínu a pak přitáhnout šroubky motoru. Při vyzkoušení tu byl zpátky hladký chod. Taková blbost a já už přemýšlel o špatných ložiscích, přihnutých kleštinách kuželu a podobně.     

neděle 17. dubna 2011

BF109 a Corsair

Dnešní pěkné počasí lákalo ven a tak jsem šel vyzkoušet, jak přes zimu dopadly baterie. Nejprve jsem vyzkoušel obě baterie Rhino 2S 460 mAh. Zkoušel jsem je v BF109, oba lety byly lehce po 8 minut přičemž jsem létal spíše svižně a rozhodně ne se snahou dosáhnou co nejdelší čas.
Pak jsem zkoušel dvě baterie Turnigy 3S 1300 mAh v Corsairovi. Všechny tři články začaly již minulý rok dávat najevo, že jejich nejlepší časy jsou pryč. Baterie jsou malinko nafouklé resp při stisknutí jdou trochu zmáčknout. Na první baterii jsem létal 8 minut, opět spíše svižně s celou řadou svislých stoupání. Baterie byla po letu teplá, ale ne tak moc. Zato druhá baterie asi po 5,5 minutách letu začala jasně ztrácet výkon a napětí na článcích jsem doma naměřil 3,5 V. 
Škoda že teď na Hobbycity nemají ani jednu 1300 mAh.  

neděle 3. dubna 2011

Nedělní odpoledne s Torem a BF109

V neděli bylo opět krásně a navíc možnost jít si trochu zalétat. Po poradě s Pavlíkem jsme vzali BF109 a Toro. Pro každé jsem měl jen jednu baterii (pro Toro jich ani víc nevlastním - 4 roky starý dvoučlánek článek Wancel 1500 mAh, a pro BF jsem jich víc nabít nestačil).
Než jsme se vyplavili začal občas pofukovat vítr (v nárazech tak 3 m/s) a protože jsem zase létal poměrně u země tak šla BF109 najednou k zemi. Protože je lehká a navíc jsem letěl pomalu, tak se nic nestalo, jen jsem se prošel.
Byl jsem zvědav na chování staré baterie Wancel v Toru a musím říci, že se chová po těch letech stále stejně. Bez problémů jsem létal 30 minut chodu motoru a to pořád pofukovalo. Kdyby mi takto vydržely všechny baterie.

sobota 2. dubna 2011

EG a Mimi

Krásnému sobotnímu počasí nešlo odolat.  Chtěl jsem jít vyzkoušet znovu Mimi. Tentokrát se mnou šla i Jitka a Pavlík. Ten doma začal nadšeně vybírat letadla a vzhledem ke stavu pole kam jsem se chystal a možnosti rychlého nabití baterií jsem vybral Easy Glidera a do nabíječky hodil dvě lepší baterie (Turnigy s možností nabíjet 5C). Ze chvíli bylo nabyto a šli jsme. 
Na EG jsem přidělal kamerku a šlo se do vzduchu. Bylo skoro bezvětří a tak jsem hodně létal nízko, jednak aby si to Pavlík užil a pak jsem chtěl nějaké naše záběry ze vzduchu. To se i docela povedlo (vzhledem k rozlišení a možnostem kamerky). Absolvoval jsem dva asi 30 minutové lety a pak přišlo na řadu házení. Techniku hodu jsem trochu vylepšil, takže se mi dařily trochu vyšší hody. Nejdéle jsem se udržel ve vzduchu asi tak 45-50s. To ale byla výjimka, většinou to bylo mezi 20 - 30 s. Tak pořád nic moc. 
Jinak to ale bylo moc podařené odpoledne. 


úterý 29. března 2011

Zálet Mimi

Konečně jsem o víkendu dodělal házedlo DLG Mimi. Na ovládání jsem použil jen obyčejnou a od pohledu ne příliš kvalitní režnou nit, ale na vyzkoušení to musí stačit.
Nejprve jsem dvakrát zkusil házedlo klouznout do trávy a pak jsem šel poprvé vyzkoušet kruhový hod - tedy moc kruhový ne, poprvé to bylo tak na 90°. Měl jsem trochu strach, abych s tím netřískl metr před sebe do země. Letělo to o něco dál, něž bych to hodil rovně rukou. Takže je nutno přidat síly. 
Dohromady jsem to zkoušel asi tři čtvrtě hodiny. Mezitím Zuzka a Martin opustili  toto ne příliš zábavné divadlo a raději se věnovali sledování opodál orajících traktorů. Tam jim alespoň traktoristé zamávali na rozdíl od otce, znovu a znovu zvedajícího házedlo po letech trvajících tak kolem 20 s. 
Na základě tohoto prvního seznámení s DLG házedly jsem zatím názoru, že:
  • z mé strany to určitě srdcovka nebude (to jsem si byl ostatně prakticky jist již při rozhodnutí model postavit)
  • moc mi to nelétá, jednak to bude v technice hodu a pak je můj model těžší, než by mohl být
  • je to docela dobrý tělocvik. Mám trochu obavy, aby se mi to nepodepsalo na vysílačce. Přece jenom jsou pohyby při házení dost prudké.