pondělí 21. září 2009

Adrenaline Rush - odpolední polétání

Po návratu z práce bylo venku krásně, ale trochu to foukalo. Tak jsem si řekl, že je to ideální na vyzkoušení, jak se bude Rush chovat ve větru. Martínek šel se mnou.
Vrní hod jsem udělal trochu ledabyle a hlavně hloupě po větru. Tedy v okamžiku hodu nefoukalo , ale potvora začalo hned jak model opustil ruku. No měl jsem co dělat, několik naklonění z jedné na druhou stranu, křidélka rychle tam a zpět, ale oba jsme to ustáli.
Oba lety byly podobné. Chování ve větru je dost dobré, model s větrem bojuje docela statečně a neztrácí výrazně rychlost ani řiditelnost. Během letů bylo od bezvětří po nárazově asi 4m/s, s modelem jde v takovýchto podmínkách docela dobře létat (je to let a nikoliv boj o život). Vzhledem k hmotnosti cca 100g někdy při silnějším fouknutí to prostě celý model kousek poodnese - je s tím potřeba počítat a rozhodně se nepouštět moc k zemi, to mohlo dopadnout špatně.
Oba lety jsem zkrátil na cca 7,5 minuty, chtěl jsem mít rezervu při přistávání - létal jsem na nejbližším vhodném prostoru a zde je měkká tráva pouze v příkopu mezi polní cestou a zoraným polem. Je tedy potřeba se trefit do onoho příkopu, všude jinde je to tvrdé.
Kontroloval jsem náběžku a začínají se na ní objevovat stopy po kolizi s tvrdšími stonky rostlin. Budu ji muset nějak vyztužit, asi vyzkouším silnější vrstvu laku.